Od 1. prosince 2016 platí nová úprava trestní odpovědnosti právnických osob, kterou zakotvuje zákon č. 183 /2016 Sb., který změnil zákon č. 418/2011 Sb.
Nová úprava přináší tyto zásadní změny:
Obrácení výčtu trestných činů ze stávajícího pozitivního na negativní, tzn. že dosud zákon obsahoval výčet trestných činů, za které může být právnická osoba odpovědná (cca 85), a nově je v zákoně seznam trestných činů, jichž se právnická osoba dopustit nemůže.
Novelou tedy dochází k zásadnímu rozšíření počtu trestných činů, za které může být právnická osoba v trestním řízení odsouzena na cca 200. Od 1. prosince 2016 může být právnická osoba trestně odpovědná prakticky za všechny trestné činy (nedbalostní i úmyslné), které u ní připadají teoreticky v úvahu. Právnická osoba se tak může dopustit např. trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření tím, že nezaloží účetní závěrku do obchodního rejstříku či trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících a práv k databázi používáním pirátského softwaru zaměstnancem, ale i trestných činů proti životu a zdraví (např. trestné činy vraždy, usmrcení z nedbalosti, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví z nedbalosti, neposkytnutí pomoci, šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožení pohlavní nemocí nebo ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti).
Změna koncepce přičitatelnosti protiprávních (trestných) jednání fyzických osob osobám právnickým. Dosud muselo jít o protiprávní čin spáchaný kýmkoli jménem společnosti nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Novelou bylo doplněno, že musí jít o osobu ve vedoucím postavení v rámci společnosti a omezeno jen na jednání v zájmu společnosti či v rámci její činnosti. Z praktického hlediska nepůjde patrně o významné změny, neboť většinu jednání jménem lze podřadit právě pod jednání v rámci činnosti nebo v zájmu právnické osoby.
Doplnění liberačního ustanovení, podle kterého se právnická osoba zprostí trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Ačkoli je znění ustanovení problematické a s jeho výkladem mohou být v praxi problémy, pozitivní alespoň je, že zákon o trestní odpovědnosti od 1. prosince 2016 výslovně právnické osobě umožňuje, aby se vyvinila i v případě přičítání protiprávního jednání osob, které se nacházejí ve vrcholném postavení (např. osoby ve statutárních orgánech či v dozorčí radě společnosti), a jejichž jednání se do té doby mohlo přičítat bez dalšího (bez možnosti vyvinění). V této souvislosti je dobré připomenout zásadu trestního práva, že pokud je to pro pachatele příznivější, posuzuje se trestnost činu podle pozdějšího zákona, takže možnost liberace se týká i trestních řízení zahájených před účinností novely.
Programy k předcházení trestní odpovědnosti právnických osob (compliance programy) by měly být upraveny, respektive zavedeny ve firmách, kde je dosud nemají, ve smyslu nově změněného rozsahu kriminalizace, a to zejména s důrazem na riziková protiprávní jednání u dané právnické osoby. V zájmu firem je provést analýzu veškerých činností a zamyslet se nad tím, kterých trestných činů se mohou dopustit jejich zaměstnanci včetně vedoucích a jaká je pravděpodobnost/míra rizika, že trestný čin bude spáchán. Na základě vyhodnocení nastavit a zavést reálně fingující kontrolní mechanismy a dokumentaci, která doloží, že ve firmě jsou procesy nastaveny, fungují a je tedy možno dokázat, že firma vynaložila veškeré úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. Zatímco ministerstvo spravedlnosti odmítlo vydat výkladová pravidla k zákonu, nejvyšší státní zastupitelstvo zveřejnilo výklad k liberačnímu ustanovení.
