• Zveřejněno: 12.08.2021

Nedostatek pracovníků pociťuje devadesát procent zemědělských podniků, přičemž většina se s tímto problémem potýká celoročně. Největší potíže se zajištěním pracovní síly jsou v živočišné výrobě. V rostlinné výrobě pak chybí především posily na sezonní práce na polích, sadech, vinicích a chmelnicích. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Agrární komora ČR v rámci své členské základny na přelomu července a srpna a zapojilo se do něj přes dvě stě podniků.

„Zemědělští prvovýrobci se dlouhodobě potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Největší problém spatřujeme v tom, že dochází ke stárnutí populace současných pracovníků v zemědělství a zároveň neprobíhá mezigenerační výměna v tomto oboru. Důvodem je, že zemědělství má v očích veřejnosti, a především u mladých lidí, bohužel velmi nízkou prestiž,“ vysvětluje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Tři čtvrtiny podniků dále v průzkumu uvedly, že jim chybí až pětina pracovníků z celkového počtu zaměstnanců. V několika případech vyčíslily nedostatek dokonce až na 40 procent nebo 60 procent. V živočišné výrobě jsou potřeba nejen zaměstnanci na práce ve stájích a ošetřovatelé zvířat, ale také lidé s hlubšími znalostmi ohledně péče o zvířata nebo krmivářství. V rostlinné výrobě nejvíce scházejí opraváři a řidiči zemědělských strojů, dále agronomové a již zmínění sezonní pracovníci.

Zemědělské podniky musejí proto z výše uvedených důvodů najímat posily ze zahraničí, kterých přijíždí do Česka každý rok kolem 20 tisíc. Podle průzkumu využívá zahraniční pracovníky celkem 57 procent oslovených podniků a mnoho z nich je potřebuje celoročně. Nejvíce lidí přijíždí z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska, Moldávie, Slovenska nebo Polska. Ojediněle pocházejí z Maďarska, Běloruska, Litvy, Nepálu, Filipín nebo Kolumbie. Z průzkumu dále vyplynulo, že by členové uvítali zjednodušení systému pro najímání zahraničních pracovníků. Potíže způsobují například problémy s uznáním řidičského oprávnění na traktor a další zemědělské stroje, především u pracovníků z Ukrajiny

K zajištění zaměstnanců využívá zhruba třetina dotázaných podniků služby pracovních agentur. Proti nedávnému nápadu ČSSD na omezení agenturních pracovníků na maximálně 10 procent z celkového počtu lidí se v průzkumu postavila 82 procent dotázaných a návrh v minulosti odmítla také Agrární komora ČR. „Po realizaci podobného plánu by došlo k situaci, že by chyběli lidé, kteří by se starali o zvířata a zajišťovali jejich pohodu a potřeby na každodenní bázi, a také pracovníci na sklizeň, která je u některých komodit omezená na dny či týdny, a došlo by tak k obrovským ztrátám kvůli nesklizeným plodinám, a tím i k dalšímu snížení soběstačnosti Česka u některých potravin,“ upozorňuje Doležal. 

Situaci s nedostatkem pracovníků v českém zemědělství by podle Agrární komory ČR pomohla především propagace tohoto oboru u veřejnosti. „Z našeho pohledu by bylo potřeba seznamovat děti s tím, jak vypadá současná moderní zemědělská praxe už na základních školách, a dále posílit kvalitu učňovského, středoškolského a vysokoškolského vzdělání se zaměřením do zemědělské praxe. V tom by z našeho pohledu mohlo pomoci Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zemědělci by dále uvítali pomoc s nábory nových zaměstnanců a při praxích studentů na farmách,” vyjmenovává prezident Agrární komory ČR.

Průzkum zaměřený na situaci na pracovním trhu v zemědělské prvovýrobě probíhal od 26. července do 8. srpna 2021. Zapojilo se do něj 207 podniků, z nichž téměř dvě třetiny patří ke středním podnikům (26 až 500 zaměstnanců). Pětina jsou malé podniky (11 až 25 zaměstnanců) a zbytek tvoří mikro podniky (do 10 zaměstnanců) a OSVČ.

Přílohy:
  • Zdroj: Tisková zpráva Agrární komory ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15