Zemědělský svaz ČR nám poslal své stanovisko ke středečnímu projednávání kodifikace rodinných farem Senátem PČR.

Uvádí se v něm:

Zemědělský svaz ČR dlouhodobě upozorňuje, že zakotvení definice rodinného zemědělského hospodářství do zákona o zemědělství je nesystémovým zásahem do právního řádu. Považujeme za nepřijatelné, že stát vytváří právní rámec pro vymezení specifické formy zemědělského podnikání, který nemá reálný dopad na kvalitu hospodaření, ale přesto může sloužit jako základ pro nerovný přístup k právům či výhodám.

Obava, že taková definice otevře dveře diskriminačním legislativním návrhům, se bohužel naplňuje už nyní. Senát dnes (ve středu – pozn. red) projednává současně návrh na definici „rodinných farem“ v zákoně o zemědělství a současně také pozměňovací návrh k veterinárnímu zákonu, jehož přijetí by umožňovalo, aby člen rodinného zemědělského hospodářství získal po dvou letech činnosti odbornou kvalifikaci k pomocným veterinárním úkonům. To by samo sobě nebylo nic špatného. Jenže, tuto možnost, tj. získat navrženou kvalifikaci má – dle dnes schvalovaného zákona – výhradně člen rodinného hospodářství. Pokud tedy bude se zvířaty pracovat pracovník například ve společnosti s ručením omezeným, vlastněné dvěma vlastníky, kteří ale nejsou v příbuzenském vztahu, nebo třeba v zemědělském družstvu, tak tuto možnost nemá. Logicky se musíme zeptat – proč?

Jinými slovy, již při schvalování tohoto návrhu zákona se potvrzuje naše obava z diskriminace a dělení zemědělců na „ty lepší“ s výhodami („rodinné farmáře“), a na ty ostatní. Tento přístup rozhodně není vytvářením rovných podnikatelských podmínek a považujeme to za nesmyslné, nespravedlivé a škodlivé. Je s podivem, že Poslanecká sněmovna tento nerovný přístup schválila a obracíme se na Senát, aby tak neučinil.

Zemědělský svaz ČR podporuje úpravy, které usnadní mezigenerační převody rodinných firem – například zrušení daně z nabytí majetku při převodu podniku na potomky. Ale tyto úpravy mají být obecné a platit pro všechny sektory, nejen pro zemědělství. Vytvářením izolovaných právních režimů si jen zbytečně znepřehledňujeme právní řád a riskujeme nechtěné důsledky – jak dokládá diskriminační návrh projednávaný dnes spolu se samotnou definicí rodinných zemědělských hospodářství.