• Zveřejněno: 09.12.2023

Organizace sdružující zemědělce v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku se shodly, že je nezbytné řešit dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny, které přes původní záměr Evropské komise ulehčit Ukrajině vývoz k tradičním odběratelům končí na evropském trhu. Vyzvaly proto své národní vlády ke společnému postupu a hájení zájmů zemědělců a potravinářů v Bruselu. V komuniké to podepsali zástupci organizací Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, polská Krajowa Rada Izb Rolniczych a maďarská Nemzeti Agrárgazdasági Kamara, kteří jednali 7. a 8. prosince 2023 ve slovenském Štrbském Plesu. Dalšími tématy byly aktuální situace na evropském trhu a případný vstup Ukrajiny do Evropské unie.

„Česko jako jediná země Visegrádu nezavedlo žádné bariéry na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, přestože dovoz ukrajinské produkce má nesporný dopad také na tuzemský agrární trh. Kvůli propadu živočišné výroby od devadesátých let zhruba na třetinu jsme nuceni vyvážet miliony tun obilovin na západní trhy, které jsou nyní obsazené ukrajinskou produkcí. Ta přitom nemusí splňovat přísné standardy kvality, stejně jako se ukrajinské zemědělské podniky nemusejí řídit nařízeními a regulacemi vyplývajícími ze Společné zemědělské politiky Evropské unie,“ řekl během jednání prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zástupci zmíněných organizací souhlasili, že je nutné podporovat ukrajinskou ekonomiku zasaženou válkou, ale nemůže to být za cenu likvidace zemědělců a potravinářů ve střední Evropě. Vlády Česka, Maďarska, Polska a Slovenska by, podle nich, měly usilovat o nalezení celoevropského řešení, které by pomohlo Ukrajině vyvézt zemědělskou produkci ke svým tradičním zákazníkům ve třetích zemích. Agrární komora ČR, Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, Krajowa Rada Izb Rolniczych a Nemzeti Agrárgazdasági Kamara proto vyzvaly:

- Národní vlády ke koordinovanému postupu při obhajobě zájmů vlastních zemědělců a potravinářů tím, že předloží jednostranný zákaz dovozu některých komodit a rozšíří a zároveň sjednotí seznam těchto komodit. Současně žádají, aby došlo k výraznému navýšení Krizové rezervy.

- Představitele Evropské unie, aby zavedli takové postupy a nástroje při liberalizaci obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty z Ukrajiny, které v co nejvyšší možné míře ochrání vnitřní trh Evropské unie, a to především v zemích sousedících přímo s Ukrajinou.

Dalším tématem jednání ve Štrbském plesu byl případný vstup Ukrajiny do Evropské unie a možné dopady tohoto kroku na jednotný evropský trh. Tato země musí podle středoevropských zemědělských organizací nejprve splnit všechny přístupové podmínky a osvojit si právní předpisy Evropské unie v oblasti zemědělství a potravinářství. V opačném případě dojde k zásadnímu narušení hospodářské soutěže na vnitřním evropském trhu a poškození současných členů Evropské unie. Ukrajina je zemědělská velmoc, která obhospodařuje výměru odpovídající jedné třetině zemědělské půdy všech zemí Evropské unie.

„Ukrajina je některými státy doslova tlačena do Evropské unie, aby tam mohly kapitálově silné firmy z těchto států investovat a zajistit si hospodářský růst na úkor států sousedících s Ukrajinou a na úkor Ukrajiny samotné. Členství Ukrajiny v EU se zamlouvá také obchodním řetězcům kvůli potravinám, které budou mít výjimku na plnění evropských standardů a které odtud budou obchodníci levně dovážet a u nás draho prodávat. Pak se ale musíme ptát v Bruselu, ale i u nás doma, co budou dělat evropští farmáři, když nebudou mít odbyt? Ukrajina navíc bude po vstupu do Evropské unie čerpat nejen výhody bezcelního přístupu na jednotný trh, ale i peníze, přičemž rozpočet Společné zemědělské politiky Evropské unie posílen s největší pravděpodobností nebude. Kde na tak velkou výzvu Evropa vezme peníze v době, kdy ji více než růst HDP zajímá redukce CO2?“, ptá se Jan Doležal.

Jednání se zúčastnil, a s jeho závěry se plně ztotožnil, také nový slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Richard Takáč (Smer), který slíbil představit zmíněné komuniké svým rezortním kolegům na příštím jednání Rady ministrů zemědělství Evropské unie 11. a 12. prosince.

Agrární komora České republiky, Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, Krajowa Rada Izb Rolniczych a Nemzeti Agrárgazdasági Kamara se dále shodly na užší spolupráci při prosazování společných priorit vůči končícímu i budoucímu složení Evropského parlamentu, které vzejde z voleb v červnu 2024.

 

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Česká výroba v energetické pasti? Experti varovali před nárazem do zdi

  • Zveřejněno: 25.09.2026
Ceny energií v Evropě hrozí exodem těžkého průmyslu. Podle nejčernějších scénářů některých odborníků je ve hře až polovina české energeticky náročné výroby. Zaznělo to na brněnské konferenci zástupců průmyslu, státu a energetiky. Evropu drtí kvůli nižším nákladům USA a Čína. deník

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY