• Zveřejněno: 09.07.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zemědělci sdružení v Agrární komoře ČR a Zemědělském svazu ČR zatím vybrali ve sbírce pro poškozené tornádem na jižní Moravě přes 1,5 milionu korun. Pro ČTK to sdělila mluvčí komory Barbora Pánková. Sbírka potrvá do konce července, peníze potom budou předané nejvíce poškozeným obcím. Podle místopředsedy Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka by pomoc byla rychlejší, kdyby fungoval fond těžko pojistitelných rizik.

Zemědělci se také zapojili v postižených oblastech do úklidových prací, mají k dispozici traktory s čelním nakladačem a další těžkou techniku, pomocí které mohou například odvážet suť z poničených domů.

"Od čtvrtečního večera desítky zemědělců pomáhají obyvatelům zasažených oblastí s odklízením trosek a zajištěním základních potřeb. Další stovky a tisíce z celé republiky nabízejí materiální i peněžní pomoc postiženým kolegům, aby mohli co nejdříve obnovit svá hospodářství, postarat se o plodiny na polích i trvalých kulturách a zajistit odpovídající péči o hospodářská zvířata," dodal předseda svazu Martin Pýcha.

Podle komory chybí zemědělcům na jižní Moravě nejvíc stavební materiál. "Posílají jim ho jejich kolegové i ze vzdálených částí republiky a zemědělci si v místě také pomáhají vzájemným půjčováním techniky nebo darováním krmiv pro zvířata," dodala.

Podle Milka jsou lidské osobní tragédie nejdůležitější, ale ztráty v zemědělství se musí vypořádat rychle. "Je poměrně zdlouhavé, když se začne řešit, zda byl někdo pojištěný, nebo ne a na jakou pomoc od státu případně dosáhne. Pokud by už existoval například Fond těžko pojistitelných rizik, peníze by okamžitě čerpali všichni zasažení a pomoc by tak mohla být rychlejší," sdělil ČTK místopředseda Jiří Milek.

Loni na podzim pět oborových zemědělských organizací odmítlo návrh a způsob projednání zákona o fondu těžko pojistitelných rizik. Ten chtělo předložit ministerstvo zemědělství jako poslanecký návrh. Pod odmítavým stanoviskem jsou kromě Asociace soukromého zemědělství podepsané také Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků ČR, Svaz marginálních oblastí a PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Podle jejich návrhu by podpora státu postiženým firmám měla být ve stejné výši, jako jsou celkem odvody placené zemědělskými podnikateli. O potřebě fondu se hovoří již desítky let.

  • Zdroj: Agrární komora ČR, ČTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15