• Zveřejněno: 03.08.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Finanční sbírka na pomoc obyvatelům jižní Moravy, kterou organizují Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, vynesla zhruba 4,7 milionu korun od 162 dárců. Peníze budou předány pěti obcím, které byly koncem června nejvíce zasaženy ničivým tornádem a s následky živelní pohromy se potýkají doteď.

Vybrané peníze ze sbírky, která probíhala od 28. června do 31. července 2021 a do níž mohla přispět také široká veřejnost, budou předány starostům nejvíce postižených obcí, kterými jsou Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Hrušky a Hodonín. Budou tak využity na zcela konkrétní a adresnou pomoc.

„Zemědělci znovu dali najevo, že se dokážou sjednotit a táhnout takzvaně za jeden provaz, když jde o dobrou věc a je potřeba rychle pomoci. Děkujeme všem, kteří jakkoliv přispěli do finanční sbírky. Je nám moc líto, co se na jižní Moravě stalo, a věříme, že vybrané peníze pomohou rodinám, které utrpěly při této tragické přírodní události fatální škody na majetku,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Opět se ukazuje, že práce s přírodou, která je pro zemědělce každodenním chlebem, je značně nevyzpytatelná. Těší mě, že zemědělci i ostatní obyvatelé prokázali obrovskou míru solidarity nejen v podobě finančních příspěvků, ale také přímou materiální a osobní pomocí,“ sdělil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Zemědělci se současně zapojili do úklidových prací krátce poté, co jižní Moravu zasáhla bouře s tornádem. Mají k dispozici těžkou techniku jako traktory s čelním nakladačem a pomáhali tak například odvážet suť z poničených domů. Zemědělci ze vzdálenějších částí republiky posílali na jižní Moravu stavební materiál nebo plachty na zakrytí střech. Pomáhali si také mezi sebou vzájemným půjčováním techniky nebo darováním krmiv pro zvířata.

Škody sčítají v postižených oblastech i zemědělské podniky, v některých případech dosahují až stovek milionů korun. Vybrané peníze ze sbírky by měly pomoci vedle obyvatel zmíněných obcí také jim. Živelní pohroma jim poničila zemědělské i administrativní budovy, stroje či stáje pro zvířata, v nichž přišly o život desítky hospodářských zvířat.

Ve složité situaci jsou také další zemědělské podniky, přes jejichž pole, sady a vinice se přehnala nejen bouře s tornádem, ale i následně kroupy jako doprovodný jev. Značná část jejich úrody je nenávratně pryč a porosty, které živelní pohromu přečkaly s různou mírou poškození, byly doslova zasypány odpadem, jako je polystyren, kousky dřeva, plech a další trosky. Tyto plodiny proto nebylo v řadě případů možné sklidit bez poškození techniky a se zárukou nezávadnosti pro spotřebitele. 

Koncem června zasáhla živelní pohroma také mikroregion Podbořansko v Ústeckém kraji, pro který zemědělci uspořádali další samostatnou sbírku, která má být ukončena 19. srpna 2021. Vybrané finanční prostředky budou rozděleny rovným dílem mezi sedm postižených obcí, kterými jsou Bílenec, Blatno u Podbořan, Černčice u Petrohradu, Krty, Malměřice, Petrohrad a Stebno u Petrohradu.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15