Tato myšlenka je ústředním tématem mezinárodní konference „Aktuální zemědělská politika EU v novém rozpočtovém období po roce 2018“, která se dnes uskuteční v Lichtenštejnském paláci v Praze, a kterou připravila Agrární komora ČR ve spolupráci s Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO).
Konference je součástí právě probíhající diskuse o Víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021-2027, který určuje rámcovou podobu rozpočtu budoucí „sedmadvacítky“ na příštích sedm let a přímo tak ovlivňuje velikost obálky pro zemědělce hospodařící v České republice a dalších členských zemích Evropské unie.
Podle prezidenta AK ČR Zdeňka Jandejska by mělo být „v současné době maximální prioritou každého členského státu vyjednat co nejlepší podmínky pro svůj zemědělský sektor včetně důrazu na rovné podmínky, efektivitu vynakládání veřejných podpor a správné fungování jednotného trhu.“ Zároveň k tomu dodává, že „v případě, že by došlo ke krácení obálky pro Společnou zemědělskou politiku, bude chtít Evropská komise ušetřit tzv. zastropováním, tedy krácením podpor větším zemědělským podnikům, čímž by sektor zemědělství v České republice nesmyslně přišel ročně až o deset miliard korun. Samotná EU by tak ztratila konkurenceschopnost k zemědělsky vyspělým zemím, jako je USA, Brazílie, Austrálie, Nový Zéland či Kanada.“
Ministr zemědělství Jiří Milek s odkazem na poslední jednání Rady ministrů zemědělství Evropské unie k tomu říká, že „většina členských států EU chápe naši specifickou pozici, respektuje ji a souhlasí s tím, že by zastropování přímých plateb mělo být na dobrovolném rozhodnutí členského státu, který si sám rozhodne, jak s přidělenou obálkou bude hospodařit“. Podle ministra Milka bude samozřejmě záležet na tom, jak se k zemědělským podporám postaví Evropský parlament a Komise., Nyní je však třeba v rámci diskuze k Víceletému finančnímu rámci vydat jasný signál, že je Česká republika připravena ke konstruktivnímu jednání, ale není ochotna přijmout podmínky, které by poškozovaly tuzemské zemědělce.
Jako poradní orgán Evropské komise do debaty o podobě budoucí Společné zemědělské politiky promlouvá také Evropský hospodářský a sociální výbor. Naše odbory v něm zastupuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek, který návrhy Evropské komise komentuje následovně: „Není možné, aby Evropská komise zcela opomíjela strukturální a historické rozdíly mezi starými členskými zeměmi a zeměmi střední a východní Evropy a nadále konzervovala stav, kdy jsou přímé platby v Dánsku nebo Nizozemí oproti České republice více než dvojnásobné, což v konečném důsledku negativně ovlivňuje nastavení mzdových podmínek tuzemských zaměstnanců v sektoru“.
Svůj pohled na financování budoucí Společné zemědělské politiky po roce 2020 představí na konferenci také zahraniční hosté z agrárních komor Slovenska, Polska, Litvy a Maďarska. Ve všech případech se jedná o signatáře tzv. Bratislavské deklarace, která požaduje mimo jiné rovné podmínky pro zemědělce ve starých členských státech Evropské unie a členských státech střední a východní Evropy, které do unie vstoupily v roce 2004 a později. Tuto deklaraci podepsalo již deset zemí, které mají v součtu více než 100 milionů obyvatel Evropské unie, což je již značná vyjednávací síla k dalším diskuzím.
