• Zveřejněno: 25.09.2017
  • Autor: Sára Kopečková

O vyšší spoluúčasti pacientů uvažuje znovu většina českých politických stran. Nebrání se jí hnutí ANO, lidovci ani TOP 09. Například ANO by chtělo znovu zavést poplatek za pobyt v nemocnici, a to ve výši 60 korun za den. Ten by pokryl náklady na nezdravotnické služby, jako je úklid či strava. Co bude po volbách, odhalí další týdny, každopádně ani v tomto mezi politiky nepanuje shoda. Razantně je proti znovuzavedení poplatků například šéf SPD Tomio Okamura.

„Ano, naše hnutí je jednoznačně proti zavádění poplatků u lékaře,“ řekl lídr hnutí pro Odbory.info. a dodal: „Zdravotnictví přece nemáme zdarma, i když nám to zastánci poplatků tvrdí. Ale každý měsíc si zdravotnictví přece všichni platíme – a ne malé částky. Peníze odchází ke zdravotním pojišťovnám a ty z nich financují lékaře a zdravotnická zařízení. Říkat, že máme zdravotnictví zdarma, a na základě toho chtít po lidech další peníze, je opravdu zavádějící.“  

Zavádění poplatků za zdravotnickou péči je přitom trend nejen u nás, ale i v okolních zemích. Například na Slovensku zvýšili nedávno poplatek, ovšem jen na urgentním příjmu, ze dvou na deset euro. I když u nás by většina politických stran poplatky znovu vrátila do hry, zatím pacienti platí také pouze za návštěvu pohotovosti. Podle Okamury je to tak v pořádku a mělo by to tak zůstat minimálně do nejbližší budoucnosti.

„Máme jasně řečeno, že lidé u nás mají právo na zdravotní péči. Není tedy možno žádat o 30 korun poplatek za její poskytnutí. Jestli se to někomu nelíbí, ať tedy nejprve iniciuje změnu zákonů, ale ať nenabízí změny, které nejsou v souladu se současným právem. Dejme tedy do Ústavy, že občan právo na zdravotní péči nemá – i když já jsme zásadně proti tomu - a pak je možné navrhovat zavádění poplatků. Vždyť tahle diskuze už tu přece probíhala. Podle stávající legislativy mají občané právo na zdravotní péči a nelze t tedy podmiňovat nějakým poplatkem,“ říká Tomio Okamura, u kterého výzkumy veřejného mínění odhadují, že znovu po volbách se svým hnutím usedne do poslaneckých lavic. Jasné je, že SPD je proti poplatkům u lékaře, ale i proti placení nemocnicích.

„Argument, že důchodci by si stejně museli i doma platit jídlo, neberu. Kdyby měli důchod 20 tisíc korun měsíčně, pak by to bylo samozřejmě jiné. Jenomže většina bere 7 až 10 tisíc. Proč mají ti důchodci platit tímhle způsobem za zlodějny jiných? Nemůžou za to, že tady politici za posledních 28 let rozkradli republiku včetně toho, co mohlo být v prostředcích na zdravotnictví. Dokud nebude Bohuslav Sobotka pohnán k zodpovědnosti za OKD, určeni a potrestáni zodpovědní za nákup předražených letounů Cassa, tak prostě není možné debatovat o nějakých poplatcích. Je třeba pohnat lidi k zodpovědnosti za tyhle a další miliardové předražené zakázky a pak by mohlo být na vyšší důchody. A až poté se můžeme bavit o poplatcích. Vždyť důchodci se nemůžou bránit, nemůžou si většinou ani přivydělat. Jsou závislí na péči a nelze po nich chtít peníze, aby tím přebírali zodpovědnost za někoho, kdo o nich rozhoduje, ale sám zodpovědnost nemá a chová se podle toho. Proto budeme hlasovat proti poplatkům. V budoucnu bychom rádi prosadili také třeba majetková přiznání, a to i zpětně, od částek 20 milionů korun. A teprve až bude jasné – proto to máme i v našem programu – že politici budou pod vymahatelnou odpovědností, pak se pojďme podívat na další mezery ve státním rozpočtu. Potom můžeme uvažovat o tom, zda je možné sáhnout na peníze i lidem, kteří se nemohou bránit.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.