Před třemi lety, konkrétně 1. července 2012, začal v ostrém provozu fungovat nejrozsáhlejší projekt v historii elektronizace veřejné správy – systém základních registrů. Přestože jde o komplikovaný systém složený ze šesti částí, z nichž má každá jiného dodavatele a věcného správce, celé tři roky funguje bez větších potíží a výpadků.
Všechny úřady mohou od té doby čerpat údaje, které jsou aktuální a právně platné. Údaje jsou navíc bezpečně chráněny, každý přístup k nim je pečlivě zaznamenán a každý si může tyto záznamy jednoduše opatřit.
Dříve si každý úřad vedl ve své agendě vlastní oddělené evidence, často v neaktuální podobě. Proto bylo nutné, aby tyto údaje všichni opakovaně dokládali a změny údajů nahlašovali každému úřadu zvlášť. „V současné době je naprostá většina orgánů veřejné moci připojena k základním registrům a může z nich čerpat platné a aktuální referenční údaje. Některá ministerstva ale musí upravit své agendové zákony, které stále ukládají ohlašovací povinnost při změně údajů, přestože to fakticky díky připojení k základním registrům není třeba,“vysvětlil náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ICT Jaroslav Strouhal, proč i po třech letech existence základních registrů stále existuje zákonná povinnost nahlašovat změny údajů některým úřadům.
Připravuje se další rozšiřování
Momentálně jsou k základním registrům připojeny všechny významné úřady včetně všech ministerstev, krajských úřadů a statutárních měst a zdravotních pojišťoven. Základní registry aktuálně aktivně využívá 2 663 orgánů veřejné moci, které za tři roky produkčního provozu uskutečnily celkem 607 465 422 transakcí.
O provoz a bezpečnost základních registrů včetně samotného připojování úřadů, uživatelské podpory a dalšího rozvoje systému se stará Správa základních registrů. „V současné době připravujeme další rozšiřování funkcionalit systému základních registrů o nové služby. Například obce a úřady budou moci jednoduše využívat více sdílených údajů, které nejsou uloženy v základních registrech. Řada úkolů na nás čeká i v souvislosti se zaváděním celoevropsky platné elektronické identity, která bude postavena právě na datech uložených v základních registrech. Značnou část pozornosti věnujeme i opatřením souvisejícím se zajištěním bezpečnosti,“ představil aktuální plány ředitel Správy základních registrů Michal Pešek.
Základní pilíř
Základní registry jsou jedním ze základních pilířů eGovernmentu. Díky nim se zrychlila a zjednodušila řada agend a občané a firmy získali důkladnou kontrolu nad tím, kdo, kdy a proč využívá jejich osobní údaje. Orgány veřejné moci mohou referenční údaje čerpat prostřednictvím svých agendových informačních systémů připojených k Informačnímu systému základních registrů, prostřednictvím datových schránek nebo prostřednictvím formulářů aplikace Czech POINT@office.
Statistiky tří let provozu
| Celkový počet transakcí základních registrů | 607 465 422 |
| Počet datových zpráv týkajících se základních registrů | 8 920 581 |
| Počet výpisů Czech POINT@office | 853 004 |
| Počet výpisů na kontaktních místech Czech POINT | 18 433 |
| Počet připojených agendových informačních systémů | 4 079 |
| Počet orgánů veřejné moci připojených k základním registrům | 2 895 |
| Počet orgánů veřejné moci aktivně využívajících údaje ZR | 2 663 |
Slovník pojmů
Registr osob (správcem je Český statistický úřad) – obsahuje základní identifikační údaje o subjektech, které mají IČO (právnické, podnikající fyzické osoby apod.), jejich provozovnách a statutárních zástupcích.
Registr obyvatel (správcem je Ministerstvo vnitra) – obsahuje referenční údaje o fyzických osobách, které žijí na území ČR (občané ČR i cizinci), a to konkrétně jméno a příjmení, datum a místo narození (a případně úmrtí), adresa místa pobytu, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky.
Registr práv a povinností (správcem je Ministerstvo vnitra ČR) – obsahuje údaje o vykonávaných agendách a údaje o oprávněních k přístupu k údajům v ostatních registrech.
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální) – slouží k evidenci územního členění státu. Vede referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd.
ORG (správcem je Úřad pro ochranu osobních údajů) – převodník identifikátorů, jako jediný dokáže propojit data v jednotlivých registrech, přičemž pro zajištění maximální ochrany osobních údajů využívá místo rodného čísla vygenerovaný bezvýznamový identifikátor.
Informační systém základních registrů (správcem je Ministerstvo vnitra ČR) – zajišťuje samotné sdílení dat a zároveň kontroluje oprávnění k přístupu k datům.
