Přestože k zákazu klecových chovů drůbeže má dojít až v roce 2027, upustilo od nich už zhruba 45 procent drůbežářů. Podle zpravodajství serveru Novinky Česká republika k zákazu přistoupilo jako jedna z mála zemí Evropské unie. Například sousední Polsko o něm ani neuvažuje. Čeští chovatelé drůbeže mají tedy obavu, zda budou lidé ochotni si, v obchodech, mírně připlatit.
Novinky totiž dále konstatují, že k přijetí zákona o zákazu klecových chovů v roce 2020, vedl do značné míry tlak a názor naší veřejnosti. Ovšem, jak dále podotýkají, lepší podmínky pro chov zvířat, ale zákonitě znamenají i vyšší náklady, což vede ke zdražení výsledných produktů. V roce 2018 odhadovala Českomoravská drůbežářská unie (ČMDU) náklady na přestavbu českých chovů nosnic asi na pět až šest miliard korun.
Podle ČMDU to ale není všechno. „Volné chovy jsou náročnější na energii, obsluhu, krmení, takže jejich produkce je dražší, odhadem o deset až 15 procent. O kolik se ve finále zvedne cena konečnému spotřebiteli, závisí na cenové politice řetězců,“ sdělil místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský.
„V současné době nevíme, jak se budou vyvíjet platy zaměstnanců nebo ceny krmných směsí. Pokud tedy vynecháme tyto investice, lze předpokládat, že spotřebitelská cena jednoho vejce se bude pohybovat mezi pěti a šesti korunami za kus,“ konstatoval arární analytik Petr Havel.
Klecových chovů je stále dost
„Některý z alternativních chovů má dnes už asi 45 procent chovatelů. Většinu, tedy asi 42 procent, tvoří chovy v halách, dvě procenta jsou chovy s výběhem, a jedno procento biochovy,“ uvedl Zdeněk Mlázovský.
Novinky ve své zprávě rovněž uvedly, že české drůbežářské podniky mohou čerpat dotace v rámci Programu rozvoje venkova, ty ale veškeré investice nepokryjí. Novou welfare technologii, která je pro alternativní chovy potřeba, navíc většinou není možné umístit do stávajících hal.
„Pro představu – hrubý odhad ceny nové haly a technologie pro 50 tisíc nosnic je 55 milionů korun. Jen hala vyjde zhruba na 25 milionů korun. Dotace činí 40 procent nákladů, maximálně však 30 milionů na projekt,“ sdělil Zdeněk Mlázovský. V některých halách přitom může být i 250 tisíc nosnic.
Stejně se budou dovážet
Českomoravská drůbežářské unie dále upozorňuje, že je třeba podotknout, že zákon sice v Česku bude zakazovat klecové chovy, ale nikoliv však dovoz vajec z klecových chovů z ostatních zemí.
Situaci kolem zákazu klecových chovů okomentovala také i tisková mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková, která řekla: „Chovatelé mají obavy z dodávek levných klecových vajec z Polska nebo Ukrajiny. Ty směřují především do gastronomie. Řada chovatelů proto zvažuje, že v roce 2027 chov nosnic buď výrazně omezí, nebo úplně ukončí.“
Podle místopředsedy ČMDU Zdeňka Mlázovského je současná soběstačnost České republiky v produkci vajec asi 83 procent. „Ne všichni přestavbu stihnou. Odhadujeme, že asi 15 procent chovatelů skončí. Pokles soběstačnosti by pak mohl být asi 15 až 20 procent,“ konstatoval.
Novinky dále uvedly, že některé z obchodních řetězců, které dříve avizovaly ukončení prodeje vajec z klecových chovů od roku 2025, již z tohoto závazku pomalu couvají, s tím, že nelze zatím říci, jaká vejce se na pultech českých supermarketů v příštím roce skutečně objeví.
„Pokud opravdu řetězce nebudou od roku 2025 vykupovat klecová vejce, bude pokles soběstačnosti daleko vyšší, odhadem až 30 procent,“ prohlásil místopředseda ČMDU Zdeněk Mlázovský.
