• Zveřejněno: 26.06.2017

Dnes vstupuje v platnost čtvrtá směrnice proti praní peněz, která zpřísňuje současná pravidla a zavádí tyto změny:

  • zpřísňuje povinnosti bank, právníků a účetních, pokud jde o hodnocení rizik
  • pro společnosti zavádí srozumitelné požadavky na transparentnost ve vztahu ke skutečnému vlastnictví. Informace o skutečném vlastnictví budou uloženy v centrálním registru, jako je např. obchodní rejstřík, a budou přístupné úřadům členských států a povinným osobám
  • usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v různých členských státech, a umožňuje tak identifikovat a sledovat podezřelé peněžní převody a odhalovat trestnou činnost nebo teroristické aktivity a předcházet jim
  • zavádí koherentní politiku vůči zemím mimo EU, které mají nedostatečná pravidla týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu
  • posiluje sankční pravomoci příslušných úřadů.
  • Směrnice vstupuje v platnost v době, kdy jsou již v pokročilé fázi diskuse s Evropským parlamentem a Radou o doplňkových opatřeních, která by směrnici dále posílila.

    Komise dnes zároveň zveřejňuje zprávu, která úřadům v členských státech pomůže lépe zakročit proti praní peněz v praxi. Komise v souladu s požadavky nové směrnice posoudila rizika praní peněz a financování terorismu v různých odvětvích a v souvislosti s různými finančními produkty. V dnes zveřejněné zprávě jsou uvedeny také nejvíce ohrožené oblasti a nejrozšířenější techniky, které zločinci využívají k praní nelegálně získaných prostředků.

    První místopředseda Komise Frans Timmermans uvedl:„Vyprané peníze jsou pro trestnou činnost, terorismus a daňové úniky jako kyslík. Musíme se pokusit přiškrtit jejich přívod, jak nejvíc to půjde. Dnešní přísnější pravidla představují velký pokrok, ale musíme se rychle dohodnout na dalších zlepšeních, která Komise navrhla loni v červenci.“

    Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová dodala: „Teroristé a zločinci neustále nacházejí způsoby, jak financovat svou činnost, prát nelegální příjmy a vracet je do oběhu. Dnes začínají platit nová pravidla, která jsou nutná k odstranění dalších mezer v právních předpisech. Chtěla bych všechny členské státy vyzvat, aby je začaly co nejdříve používat. Pokud totiž budou v jedné zemi platit mírnější normy, oslabí to boj proti praní peněz a financování terorismu v celé EU. Také je třeba rychlé dohody o dalších změnách týkajících se zvýšení transparentnosti skutečného vlastnictví, které Komise navrhla v návaznosti na tzv. Panamské dokumenty (Panama Papers).

    Zpřísnění současných pravidel

    Čtvrtá směrnice proti praní peněz zpřísňuje současná pravidla a zavádí tyto změny:

    • zpřísňuje povinnosti bank, právníků a účetních, pokud jde o hodnocení rizik,
    • pro společnosti zavádí srozumitelné požadavky na transparentnost ve vztahu ke skutečnému vlastnictví. Informace o skutečném vlastnictví budou uloženy v centrálním registru, jako je např. obchodní rejstřík, a budou přístupné úřadům členských států a povinným osobám,
    • usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v různých členských státech, a umožňuje tak identifikovat a sledovat podezřelé peněžní převody a odhalovat trestnou činnost nebo teroristické aktivity a předcházet jim,
    • zavádí koherentní politiku vůči zemím mimo EU, které mají nedostatečná pravidla týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu,
    • posiluje sankční pravomoci příslušných úřadů.

    Komise v červenci 2016 přijala návrh, jehož cílem je posílit pravidla EU pro boj proti praní peněz, aby mohla účinněji bojovat proti financování terorismu a aby posílila transparentnost, pokud jde o skutečné vlastníky společností a svěřenských fondů. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tento legislativní proces co nejrychleji dokončily, a nová pravidla tak mohla začít platit co nejdříve. Tato nová pravidla, která vycházejí ze čtvrté směrnice proti praní peněz, pomohou vytvořit pevný rámec EU proti praní peněz.

    Lepší hodnocení rizik na celém vnitřním trhu

    Nadnárodní zpráva o hodnocení rizik je nástroj, který členským státům pomůže odhalovat, analyzovat a řešit rizika praní peněz a financování terorismu. Zpráva analyzuje rizika ve finančním sektoru i jiných odvětvích a zabývá se také novými hrozbami, jako jsou virtuální měny a crowdfundingové platformy. Zpráva:

    • podrobně mapuje rizika v jednotlivých relevantních oblastech a obsahuje seznam metod, které zločinci k praní peněz využívají nejčastěji,
    • obsahuje doporučení pro členské státy zaměřená na vhodné řešení odhalených rizik. Jako příklad lze uvést větší důraz na analýzu rizik nebo dohled nad specifickými činnostmi.

    Komise se také hodlá zabývat způsoby, jak zlepšit fungování finančních zpravodajských jednotek a jejich mezinárodní spolupráci.

    Další kroky

    Informace o čtvrté směrnici proti praní peněz

    Členské státy měly do dneška, tedy do 26. června 2017, oznámit provedení čtvrté směrnice proti praní peněz do svých právních předpisů. Evropská komise nyní prověřuje stav provádění a s členskými státy, které dosud nepřijaly nezbytná opatření, bude situaci promptně řešit.

    Informace o nadnárodní zprávě o hodnocení rizik

    Komise provede nezbytná opatření uvedená ve zprávě, včetně posouzení způsobů, jak prostřednictvím specifických pravidel EU zlepšit fungování finančních zpravodajských jednotek a jejich mezinárodní spolupráci. Provádění těchto doporučení bude monitorovat ve spolupráci s členskými státy.

    Komise bude i nadále přezkoumávat rizika praní peněz a financování terorismu a nejpozději v červnu 2019 představí nové hodnocení těchto rizik, které pak bude zveřejňovat každé dva roky.

  • Zdroj: Evropská komise
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.