Hlavním důvodem poklesu celkové sklizně byl loňský mokrý podzim, podle portálu Zemědělec.cz to uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank je letošní první odhad sklizně podobný loňskému. Neočekává letos větší tlak na ceny pečiva.

„Loňský mokrý podzim neumožnil zasít všechny ozimé plodiny, což je hlavní příčinou odhadovaného poklesu celkové sklizně. Jarní obiloviny nejsou tak výkonné, jako ozimé. Ke snížení odhadu přispělo i chladnější jaro, kdy rostliny sice měly dostatek vláhy, ale nízké teploty neumožnily jejich plný vývoj, což je vidět na nižším odnožování a větvení všech plodin,“ sdělil Pícha.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se letošní příchod jara zpozdil o jeden až tři týdny, podobné zpoždění čeká komora u sklizně většiny komodit. Žně tak podle něho budou posunuté zhruba o deset dní.

„Porosty zatím vypadají relativně dobře a očekáváme výnosově průměrný rok. Problémy jsme zaznamenali pouze lokálně v místech, kde došlo k vyšším srážkám a hrozí podmáčení polí,“ sdělil Jan Doležal. Nejvíce postižená je podle něj Morava, která byla navíc v minulém týdnu zasažená bouřemi s tornádem. „Živelní pohroma se prohnala přes sady, vinice i pole a zničila velkou část úrody. Na přesné vyčíslení škod je ale zatím ještě brzy. Situace není vzhledem k počasí příznivá ani na Rakovnicku, Lounsku, Litoměřicku a lokálně v dalších místech zasažených bouřkami z posledního týdne,“ doplnil prezident Agrární komory ČR. Menší úrodu pak podle něho čekají pěstitelé kukuřice.

Podle Vladimíra Píchy může zpožděná vegetace stále pokles dohnat, na druhou stranu v případě deštivého léta můžou nastat sklizňové komplikace. Letošní sklizeň základních obilovin bude podle prvních odhadů o 7,1 procenta nižší než loni a bude činit 6,767 milionu tun. Jejich předpokládaný hektarový výnos má meziročně klesnout o šest procent. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,072 milionu tun, meziročně o 13,9 procenta méně. Hektarový výnos řepky očekávají o 7,4 procenta nižší než loni.

Ekonom Lukáš Kovanda zároveň upozornil, že odhad sklizně řepky je nejnižší z prvotních odhadů od roku 2011, meziročně klesla výměra osevních ploch zhruba o 12 procent. To pak, podle něho, pomáhá diverzitě českého zemědělství, rozšířily se tak plochy slunečnice, sóji, máku nebo hrachu. „Rozhodně nelze vyloučit, že letošní sklizeň řepky bude nejslabší od roku 2012, nebo dokonce 2011, kdy se jí sklidilo 1 046 000 tun. ´Zlatá éra´ sklizně řepky je tak zřejmě pryč. Řepka vykázala rekordní sklizně v letech 2014 a pak také ve zmíněném velmi teplém a suchém roce 2018, jenž byl pro změnu katastrofální z hlediska zejména sklizně brambor, ale také právě obilovin,“ uzavřel Lukáš Kovanda.