Za nejvíce případů dočasné pracovní neschopnosti mohou nemoci dýchací soustavy. Přesně 451 375 tzv. neschopenek totiž ukončili lékaři ve třetím čtvrtletí roku 2015 z této „diagnostické skupiny onemocnění“. Pojištěnci přitom nejčastěji stonali s akutními infekcemi dýchacích cest (361 971 případů) a s chřipkou (66 388 případů).

Druhým nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti pojištěnců byly potíže s pohybovou soustavou. Podle aktuálních informací České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) se jednalo o 206 336 případů onemocnění, s tím, že v této skupině nemocí lidi nejvíce potrápila páteř (137 023 tzv. neschopenek). Přes stotisícovou hranici se počet dočasných pracovních neschopností vyšplhal u úrazů a otrav – celkem to bylo ve 134 095 případech.

Lidé průměrně stonali 42 dní, přitom se nejlépe zotavovali z chřipky (zhruba 13 dní). Nemoci pohybového aparátu zpravidla vyžadovaly průměrně 70denní léčbu, úrazy a otravy kolem 50 dní.

Časově nejnáročnější léčbu podle údajů ČSSZ měla tuberkulóza (průměrně 191 dní), dlouhá byla rovněž léčba onkologických onemocnění – v průměru trvala 178 dní.