Summit EU, který se uskutečnil ve dnech 10. a 11. prosince 2020 v Bruselu, podpořil zpřísnění klimatického závazku k roku 2030. Podle zpravodajství České televize se zástupci členských zemí shodli na tom, že omezí celkové emise nejméně o 55 procent proti roku 1990.

V otázce klimatu chtěla od začátku většina států podpořit původně navrhovaný text závěrů, který vycházel vstříc některým požadavkům postkomunistických zemí. Mimo jiné stanovoval, že pro dosažení zmíněného závazku si mohou stanovit vlastní energetický mix a vhodné technologie, tedy například nahrazovat uhlí jádrem, jako plánuje Česká republika.

Zvláště Polsko však, podle některých diplomatických zdrojů, požadovalo zejména další zvýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím méně ekonomicky vyspělé země mohou využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. Jednání pokračovalo přes noc, k dohodě se podařilo dospět až ráno.

Dopoledne na tuto situaci reagoval trh s emisními povolenkami. Jejich cena vystoupala na historické maximum a překonala 31 eur (815 korun) za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, píše Reuters.

Problém ohledně stanovování nového evropského rozpočtu a fondu pokoronavirové obnovy představovala hrozba vetem ze strany Polska a Maďarska. Těm vadil návrh, že aby jednotlivé země EU mohly čerpat peníze z rozpočtu, musí v nich být dodržován princip právního státu.

Představitelé evropských států během jednání došli ke kompromisu. Německo navrhlo, že pokud by v budoucnu měla některá ze zemí přicházet o evropské peníze kvůli tomu, že nedodržuje princip právního státu, tak o tom bude rozhodovat Soudní dvůr EU. Podle zpravodaje ČT Lukáše Mathého je veto rozpočtu jedním z hlavních témat v Polsku.

„Premiér Mateusz Morawiecki si zapsal dva úspěchy. Jednak získal peníze pro Polsko, Varšava je totiž jedním z největších beneficientů, co se týče víceletého finančního rámce nebo fondu obnovy. Za druhé podle svých slov uchránil Polsko před tím, aby byla jasně navázána vláda práva, dodržování zásad právního státu na finanční prostředky,“ řekl Lukáš Mathé s tím, že je to ovšem závislé na interpretaci toho, co se v Bruselu během večerních jednání stalo.

Své požadavky se do závěrů summitu pokoušela prosadit i Česká republika, která usilovala zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí. Podle premiéra Andreje Babiše znamená summitová dohoda o klimatu pro ČR úspěch. Naše země, podle něho, prosadila možnost využívat plyn. „Bez plynu vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí. Byl to boj, ale povedlo se,” řekl po jednání českým novinářům Babiš. Je to, podle premiéra, úspěch, neboť některé země zmínku o plynu odmítaly, jelikož jej nepovažují za ekologicky šetrný zdroj.

Podle českého premiéra se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO₂, místo aby jej pohlcovaly, jako tomu bylo dříve.

Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů. „Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,” ocenila na svém Twitteru dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.