Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních, který se jen nepatrně liší od verze z května. Podle zpravodajství České televize o tom informovali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Projednání takzvaného pandemického zákona žádali hejtmani. Předtím si vláda schválila pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí. Obě normy míří do sněmovny. Vláda ještě večer projedná i novelu státního rozpočtu na letošní rok. Ministerstvo financí počítá se schodkem 500 miliard korun a zahrnuje zrušení superhrubé mzdy a snížení daní zaměstnanců.
Urychlené projednání nového pandemického zákona ve sněmovně bylo jednou z podmínek hejtmanů pro to, aby v neděli požádali vládu o vyhlášení dvoutýdenního nouzového stavu, ta tak nakonec v tentýž den učinila.
Pandemický zákon dává ministerstvu zdravotnictví pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, služby či hromadné akce. Odstavce doplněné do květnové verze řeší jen povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry. Zákon schválený loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, sněmovna ho ale neprojednala.
Kromě pandemického zákona ministři odsouhlasili také novelu ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. Ta umožňuje vládě nově vyhlašovat stav nebezpečí na celém území České republika. Na rozdíl od pandemického zákona by měl, podle ministra vnitra Jana Hamáčka, předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.
Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.
Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít vláda dostatečné nástroje pro reakci na covid-19 i bez nouzového stavu. „A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona,“ doplnil Jan Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. „Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
