Nová zpráva Mezinárodní organizace práce ukazuje, že 2 bilióny lidí pracují neformálně, především v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Většina z nich nemá sociální ochranu, právo na práci a ani slušné pracovní podmínky. Dva bilióny lidí představují více než 60 % světového obyvatelstva. Mezinárodní organizace práce zdůrazňuje, že přechod na formální ekonomiku je podmínkou pro realizaci důstojné práce pro všechny.

V Africe představuje podíl zaměstnávání v neformální ekonomice 85,80 %, v Asii a Tichomoří 68,20 %, v arabských státech 68,60 %, 40 % v Americe a 25,10% v Evropě a ve Střední Asii. Zpráva dále uvádí, že 93 % světového neformálního zaměstnávání se týká rozvíjejících se a rozvojových zemí. Ženy jsou více vystaveny neformálnímu zaměstnávání ve většině zemí s nízkým a středním příjmem a častěji se nacházejí ve zranitelnějších situacích.

Klíčovým faktorem ovlivňujícím úroveň neformálnosti je úroveň vzdělání. V celosvětovém měřítku se dá konstatovat, že když se úroveň vzdělání zvyšuje, míra neformálnosti klesá. U lidí, kteří ukončili středoškolské a terciární vzdělávání, je méně pravděpodobné, že budou pracovat v neformálním zaměstnání ve srovnání s pracovníky, kteří buď nemají vzdělání, nebo ani neukončili základní vzdělání.

U lidí žijících ve venkovských oblastech je téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost neformálního zaměstnání než u lidí v městských oblastech. Zemědělství je odvětví s nejvyšší mírou neformálního zaměstnávání - odhaduje se na více než 90 %.

Zpráva poukazuje na fakt, že i když ne všichni neformální pracovníci jsou chudí, chudoba je příčinou a důsledkem neformálnosti. Dále uvádí, že chudí čelí vyšší míře neformálního zaměstnávání a že míra chudoby je vyšší u pracovníků v neformálním zaměstnání.

Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 zdůrazňuje potřebu usnadnit přechod pracovníků a hospodářských jednotek na formální ekonomiku, podporovat vytváření, zachování a udržitelnost podniků a důstojných pracovních míst ve formálním hospodářství.