• Zveřejněno: 03.05.2018
  • Autor: Ing. Věra Řeháčková

Nová zpráva Mezinárodní organizace práce ukazuje, že 2 bilióny lidí pracují neformálně, především v rozvíjejících se a rozvojových zemích. Většina z nich nemá sociální ochranu, právo na práci a ani slušné pracovní podmínky. Dva bilióny lidí představují více než 60 % světového obyvatelstva. Mezinárodní organizace práce zdůrazňuje, že přechod na formální ekonomiku je podmínkou pro realizaci důstojné práce pro všechny.

V Africe představuje podíl zaměstnávání v neformální ekonomice 85,80 %, v Asii a Tichomoří 68,20 %, v arabských státech 68,60 %, 40 % v Americe a 25,10% v Evropě a ve Střední Asii. Zpráva dále uvádí, že 93 % světového neformálního zaměstnávání se týká rozvíjejících se a rozvojových zemí. Ženy jsou více vystaveny neformálnímu zaměstnávání ve většině zemí s nízkým a středním příjmem a častěji se nacházejí ve zranitelnějších situacích.

Klíčovým faktorem ovlivňujícím úroveň neformálnosti je úroveň vzdělání. V celosvětovém měřítku se dá konstatovat, že když se úroveň vzdělání zvyšuje, míra neformálnosti klesá. U lidí, kteří ukončili středoškolské a terciární vzdělávání, je méně pravděpodobné, že budou pracovat v neformálním zaměstnání ve srovnání s pracovníky, kteří buď nemají vzdělání, nebo ani neukončili základní vzdělání.

U lidí žijících ve venkovských oblastech je téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost neformálního zaměstnání než u lidí v městských oblastech. Zemědělství je odvětví s nejvyšší mírou neformálního zaměstnávání - odhaduje se na více než 90 %.

Zpráva poukazuje na fakt, že i když ne všichni neformální pracovníci jsou chudí, chudoba je příčinou a důsledkem neformálnosti. Dále uvádí, že chudí čelí vyšší míře neformálního zaměstnávání a že míra chudoby je vyšší u pracovníků v neformálním zaměstnání.

Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 zdůrazňuje potřebu usnadnit přechod pracovníků a hospodářských jednotek na formální ekonomiku, podporovat vytváření, zachování a udržitelnost podniků a důstojných pracovních míst ve formálním hospodářství.

  • Zdroj: ILO
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.