Čtyřicet tři procent Čechů nyní žije od výplaty k výplatě, každý desátý si musí před výplatou půjčovat. Před nouzovým stavem žilo bez rezervy 28 procent lidí, podle zpravodajství Mladé fronty DNES to ukázala ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit. Ta ho realizovala mezi 880 respondenty na konci dubna. Schopnost vyjít s výplatou je podle firmy otázka disciplíny a plánování výdajů. Ty však sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů.

Podle průzkumu každý desátý Čech s výplatou nevyjde a musí si půjčit, častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy.

Většina respondentů by šla pro krátkodobou finanční pomoc k rodině (65 procent) nebo přátelům (18 procent). Na 14 procent by využilo kreditní kartu, pro úvěr do banky by šlo 18 procent dotázaných a pomoc u nebankovní instituce by hledala tři procenta Čechů.

Podle jednatele Fair Creditu Tomáše Konvičky aktuální situace „našponovala“ řadu domácích rozpočtů. Data ukazují, že se většina spoluobčanů snaží chovat zodpovědně, a i když jich velký podíl žije od výplaty k výplatě, pokouší se dále nezadlužovat.

Průzkum také ukázal, že s pandemickými opatřeními souvisely často i nižší výdaje, kdy lidé ušetřili za cestování do zaměstnání, za výdaje spojené se školou, nebo stravováním v zaměstnání. S tím, jak se začne život vracet do normálních kolejí, může se u některých domácností finanční tíseň ještě prohloubit, říká k tomu Tomáš Konvička. Souhlasí, že v takovém případě je vhodné nejprve hledat pomoc u nejužší rodiny a přátel.

V průzkumu je také uvedena řada zajímavých informací. Například detailní přehled o výdajích má 29 procent dotázaných, častěji pak lidé nad 45 let. Více než šest z deseti Čechů sice nějaký přehled o výdajích má, ale spíše povrchní. Zbývajících devět procent respondentů se řídí pouze zůstatkem na účtu a výdaje nehlídají.

Pokud je domácí rozpočet napjatý, je o to více důležité mít přehled o všech výdajích a ty, pokud možno, dopředu plánovat. Jako první na řadu musí přijít nezbytné výdaje spojené s bydlením, náklady na jídlo, ale i umoření dluhů jako jsou hypotéka nebo spotřebitelské úvěry. „Jakékoliv prodlevy se splácením dluhů se z dlouhodobého hlediska nevyplatí, prodraží se a v konečném důsledku mohou skončit dluhovou pastí,“ uzavřel svůj komentář k průzkumu Tomáš Konvička.