Už několik let měl být v oblasti veřejné správy vyřešen problém výkonu veřejného opatrovnictví. Sama Vláda České republiky přijala minimálně tři usnesení, která ukládají Ministerstvu spravedlnosti předložit nejprve věcný záměr zákona upravujícího institut veřejného opatrovnictví (2013) a posléze i návrh zákona o veřejném opatrovnictví a o změně některých zákonů (2014). Nakonec bylo od záměru přijetí samostatného zákona ustoupeno a v roce 2015 bylo Ministerstvu spravedlnosti ve spolugesci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí uloženo předložit Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím. V legislativním procesu jsme tedy stále na začátku.
V současné době je legislativně způsobilost obce být veřejným opatrovníkem upravena v § 471 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení má způsobilost být veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovanec bydliště. Vykonávat funkci veřejného opatrovníka může také právnická osoba zřízená místně příslušnou obcí k plnění úkolů tohoto druhu.
Ministerstvo vnitra již delší dobu usiluje o získání relevantních dat v oblasti opatrovnictví v obcích. Jedno z posledních zjišťování bylo provedeno Ministerstvem vnitra ve spolupráci s kraji ve 2. polovině roku 2015. Podle dat z tohoto zjišťování bylo v ČR cca 36 000 fyzických osob s ustanoveným opatrovníkem, z toho 11 140 fyzických osob, jejichž opatrovníkem byla obec. Veřejným opatrovníkem bylo 1 285 obcí z celkového počtu 6 252.
Je jasné, že s výkonem veřejného opatrovnictví jsou spojeny náklady obcí. Proto se na otázku nákladů, které vznikají v souvislosti s výkonem funkce veřejného opatrovníka, v únoru 2016 Ministerstvo vnitra zaměřilo. Pro dané zjišťování byl použit elektronický dotazník, se kterým byly osloveny všechny obce v ČR. Odpovídat měly pouze obce, které vykonávají funkci veřejného opatrovníka. Do výzkumu se nakonec zapojilo 964 obcí s tím, že v následném zpracování bylo 215 odpovědí vyřazeno. Důvodem byla skutečnost, že respondenti neuvedli náklady, respektive uvedli, že náklady nemají. Z tohoto zjišťování vyplynulo, že se obce starají o 9 706 opatrovanců.
Jak by mohlo vypadat financování veřejného opatrovnictví? Pokud neuvažujeme o tzv. nulové variantě, která zachovává současný stav, nabízí se tři základní způsoby řešení. První variantou je paušální platba na výkon veřejného opatrovnictví. Zde by byla stanovena paušální platba na výkon veřejného opatrovnictví prostřednictvím rozpočtové kapitoly věcně příslušného ústředního správního orgánu. Pro stanovení výše nákladů lze použít výsledky provedeného e - dotazníkového šetření Ministerstva vnitra v letošním roce. Jako druhá varianta přichází v úvahu přiznání náhrady nákladů soudem a třetí řešení nabízí navýšení příspěvku na výkon státní správy. U této varianty je ovšem otázka, zda navýšit plošně všem, nebo navýšení směřovat jen na ty obce, které funkci veřejného opatrovníka vykonávají. Ministerstvo vnitra se nejprve přiklánělo k realizaci první varianty - paušální platby na výkon veřejného opatrovnictví, nicméně nyní již směřují k navýšení příspěvku na výkon státní správy. Zda se podaří posunout řešení v letošním roce je stále otázkou. Tato zpráva byla vytvořena za použití podkladů pro pracovní tým RHSD pro veřejnou správu. Na této platformě budeme nadále vývoj okolo úpravy veřejného opatrovnictví bedlivě sledovat, aby proces šel správným směrem.
