• Zveřejněno: 31.05.2021

Musíme zastavit rostoucí rozdíly mezi venkovskými a městskými oblastmi a lépe koordinovat politiky k jejich překlenutí. Samotná nová SZP nebude stačit k vyvážení těchto vzájemně propojených oblastí. Aby se Evropa skutečně vyrovnala s nerovnostmi, musíme zavést širší soubor politik a finančních nástrojů.

V informační zprávě přijaté na dubnovém plenárním zasedání poskytl Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na žádost Komise doplňkové hodnocení toho, do jaké míry jsou nástroje a opatření současné společné zemědělské politiky (SZP) EU 2014– Rok 2020 přispěl k vyváženému územnímu rozvoji ve venkovských oblastech se zaměřením zejména na sociálně-ekonomické aspekty.

I když byly uznány pozitivní účinky financování SZP na rozvoj venkova, od boje s vylidňováním až po diverzifikaci hospodářství venkovských oblastí a vytváření nových mechanismů správy, opatření SZP nestačila k tomu, aby splnila širokou škálu hospodářských, environmentálních a společenských výzev, jimž venkovské oblasti čelí. oblastech, včetně zaměstnanosti. Je zapotřebí ucelený přístup k rozvoji venkova a SZP musí být propojena s dalšími stávajícími politikami, aby bylo možné čelit všem výzvám, kterým venkovské oblasti čelí.

Na základě konzultací s organizacemi občanské společnosti a veřejnými orgány v pěti vybraných zemích EU (Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie a Španělsko) a na základě minulých stanovisek EHSV, zejména stanoviska na téma Integrovaný přístup k zranitelným oblastem EU , EHSV analyzoval příspěvek SZP ke snižování sociální a ekonomické nerovnováhy ve venkovských oblastech a mezi venkovskými a okolními (tj. Městskými) oblastmi. V tomto procesu zkoumala nejcitlivější aspekty sociálního začlenění, jako jsou demografické změny, zranitelné populace a regiony a přístup ke službám.

Drastické demografické změny a vylidňování venkovských oblastí

V posledních několika desetiletích zaznamenalo mnoho členských států EU vzrůstající trend koncentrace obyvatelstva, přičemž došlo k přesunu z venkovských a zemědělských oblastí do velkých měst a předměstí.

Podle údajů Eurostatu z roku 2018 žije 70,9% populace ve městech a předměstích a pouze 29,1% ve venkovských oblastech.

Zemědělství samozřejmě hraje roli v demografických trendech, protože je často základním kamenem místní ekonomiky a usnadňuje rozvoj dalších odvětví, jako je zemědělsko-potravinářský průmysl a cestovní ruch. Jelikož se zemědělství stalo méně atraktivní profesí, jedním z důsledků je opuštění půdy s dramatickými výsledky pro úbytek krajiny a ekologické služby, které půdu aktivně obhospodařují.

Zemědělská a lesnická činnost pomáhá udržovat obyvatelstvo, bojovat proti erozi, snižovat četnost a šíření požárů a předcházet dezertifikaci. Je proto zásadní přehodnotit celou strategii vyváženého územního rozvoje tak, aby lidé, zejména mladší lidé, byli přitahováni k zemědělské profesi, a tak oživili svět venkova a podpořili generační obnovu , poznamenává zpravodajka EHSV Piroska Kállay , která dodává, že nesmírný přínos venkovských žen k zemědělským a nezemědělským hospodářským činnostem musí být rovněž náležitě uznáno, například prostřednictvím přístupu ke spoluvlastnictví farem, zvýšení míry obsazenosti. Stejně jako v případě jakékoli jiné evropské politiky musí být rovné příležitosti zásadní součástí SZP.

Přístup ke službám obecného zájmu (SGI) - klíčová strategie pro návrat lidí zpět do venkovských oblastí

Je nanejvýš důležité zatraktivnit život ve venkovských oblastech s přístupem k základnímu vzdělání, zařízením péče o děti, zdraví, dopravě, kulturním a dalším službám, jakož i digitalizaci (širokopásmové připojení) a související procesy, které pomohou rozvíjet novou práci a podnikání příležitosti („ inteligentní vesnice “).

25 let po Corkově deklaraci z roku 1996 (Evropská konference o rozvoji venkova), ve které občanská společnost upozornila na problémy venkovských oblastí, zůstává většina obav stejná a nyní je zásadní učinit „lepší život ve venkovských oblastech“ „realita.

EHSV se těší, že v červnu přijme dlouhodobou vizi venkova Komise jako zásadní krok k vytvoření nového impulsu pro venkovské oblasti a jejich přitažlivosti pro mladé lidi, podniky a inovativní podnikatele, zmocněné zelenými a digitálními přechody.

Nedostatečná soudržnost mezi politikami EU

Zatímco SZP je klíčovou politikou pro financování a udržení zaměstnanosti v zemědělství, zásadní roli sehrávají i další stávající programy financování, které doplňují SZP. Soudržnost s ostatními politikami EU / vnitrostátními / místními politikami však byla hodnocena jako méně než optimální, pokud jde o sociální politiky, potravinové politiky, environmentální politiky, výzkum a inovace a obchod. Environmentální, ekonomická a sociální udržitelnost musí jít ruku v ruce.

Je naléhavý holistický přístup k rozvoji venkova, který zajistí soudržnost a doplňkovost SZP s zastřešujícími politickými rámci, jako je Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje. SZP musí být následně neoddělitelně spjata se všemi ostatními stávajícími politikami, aby bylo zajištěno, že venkovským oblastem bude poskytována dostatečná podpora, aby bylo možné čelit širokému spektru hospodářských, environmentálních a společenských výzev. Mezi tyto výzvy patří: důstojné pracovní podmínky, mobilita, odborná příprava, sociální začleňování, fondy a plány (Evropská zelená dohoda, strategie Farm to Fork, strategie biologické rozmanitosti, NextGenerationEurope a nadcházející nová průmyslová strategie).

Fondy nástroje pro obnovu a odolnost (součást NextGenerationEU) musí být dobře navrženy, aby měly skutečný dopad na venkovské oblasti. Je rovněž zásadně důležité, aby národní plány obnovy a odolnosti zahrnovaly venkovskou perspektivu.

Doporučení pro budoucí SZP

Bylo zjištěno, že iniciativa LEADER a místní rozvoj vedený komunitou (CLLD ) jsou ze všech opatření SZP potenciálně nejúčinnější, diverzifikují hospodářství venkovských oblastí, vytvářejí nové mechanismy správy, zachovávají historické a kulturní dědictví a podporují podnikání. Takovým opatřením je však třeba věnovat mnohem větší zdroje a lépe je využívat. Zapojení organizací občanské společnosti je klíčem k zajištění hladkého fungování programů ak zajištění řádného zohlednění místních potřeb , zdůrazňuje paní Piroska Kállay .

Sociální zemědělství bylo rovněž vyhodnoceno jako účinné opatření SZP 2014–2020, které hraje důležitou roli zejména v blahobytu a péči o lidi, přičemž agroturistika a vzdělávací farmy přitahují městské obyvatelstvo, což by mělo být dále podporováno.

Opatření SZP neovlivňují zaměstnanost ve venkovských oblastech tak pozitivně, jak to většina zemí potřebovala. Zatímco ve skutečnosti jsou dotace SZP podmíněny zejména dodržováním základních norem v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, dodržování lidských a pracovních práv se vůbec neuvažuje. Z tohoto důvodu SZP nezlepšila podmínky zemědělských pracovníků. V navštívených zemích několik zúčastněných stran důrazně zdůraznilo význam sociální podmíněnosti . Pracovní práva a důstojné pracovní podmínky proto musí být zaručeny sociální podmíněností ve financování SZP , uzavírá paní Kállay .

Mělo by se také zřídit Středisko pro sledování rozvoje venkova, aby bylo možné rozeznat skutečné vnitřní trendy čistě venkovských ekonomik, odlišné od městských center, ke kterým jsou připojeny. To je nezbytné ke studiu vnitřní dynamiky těchto oblastí, aby se zajistilo, že politiky budou založeny na plně komplexním pochopení situace.

SZP by měla podporovat iniciativy zaměřené na organizaci předcházející části dodavatelského řetězce představované organizacemi producentů, které nejen dávají zemědělcům větší vyjednávací sílu, mimo jiné za účelem zlepšení prodejních cen, ale také nabízejí obrovský potenciál zaměstnanosti prostřednictvím široké škály činnosti a služby. Družstva zde hrají důležitou roli.

V době změn paradigmatu (nejisté klima, rostoucí výskyt epidemií, práce na dálku, digitalizace, nové technologie a řešení) musí SZP v úzké spolupráci s dalšími politikami nadále podporovat zemědělce a rozvoj venkovských oblastí a současně podporovat nezbytné změny a přizpůsobení zemědělsko-potravinářského odvětví a celé venkovské ekonomiky této nové realitě.

Další kroky v EHSV

EHSV bude stavět na tomto stanovisku a na své předchozí práci na vypracování holistického výhledového přístupu k udržitelnému rozvoji venkova / měst v EU. Dne 18. června 2021 (9:30 - 13:00) se bude konat online slyšení s Evropským venkovským parlamentem (ERP), jehož cílem bude prozkoumat příležitosti k dosažení udržitelnosti a prosperity prostřednictvím nových způsobů spolupráce mezi venkovskými a městskými oblastmi.

https://www.eesc.europa.eu/en/news-media/news/territorial-development-rural-areas-cap-alone-cannot-make-it-happen-says-eesc

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15