• Zveřejněno: 19.02.2025

V úterý 18. února 2025 se ve Strakově akademii uskutečnila 178. plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Zástupci tripartity se věnovali například problematice vzdělávání a školství, dopadům nového systému obchodování s emisními povolenkami nebo krokům na podporu výzkumu, vývoje a inovací.

Členové vlády se sociálním partnery probírali připravené kroky ke změně financování nepedagogických zaměstnanců regionálního školství, která by měla vstoupit v platnost od 1. září 2025. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek ujistil zaměstnavatele i odbory, že příslušné legislativní změny zajistí větší samostatnost zřizovatelů krajských a obecních školských zařízení i dostatečný objem peněz formou přerozdělení sdílených daní, aby tyto změny mohly být bez problémů realizovány v praxi.

Tripartita diskutovala také o možných dopadech zavedení nového systému obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS2. Členové vlády sociální partnery ujistili, že v rámci jednání na unijní úrovni dělají maximum pro to, aby byl návrh EU ETS2 ještě upraven a jeho spuštění odloženo tak, aby byly dopady na české firmy i domácnosti co nejmenší. Zásadní je zajistit pevnou maximální cenu povolenky tak, aby byla pro jednotlivé aktéry na trhu předvídatelná a neznamenala zásadní zdražení energií nebo pohonných hmot. Je také třeba nastavit účinné kontrolně-cenové nástroje a zajistit efektivní využití výnosů z dražeb povolenek a příjmů Sociálního klimatického fondu na podporu zranitelných skupin. Sociální partneři si od vlády vyžádali širší analýzu možných dopadů na českou ekonomiku i občany a k tématu se vrátí na příštím plenárním zasedání tripartity, které se uskuteční 5. května.

Dalším tématem jednání byl stav implementace unijního Aktu o umělé inteligenci. Vláda v prosinci rozhodla, že gescí nad implementací AI aktu pověří místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Jsou připravené dílčí právní adaptace – novela zákona o policii je již v Poslanecké sněmovně, novela zákona o digitalizaci finančního trhu je ve finální fázi zpracování Ministerstvem financí. Zbývá dořešit několik bodů, například kdo by se měl stát centrálním orgánem dozoru v ČR.

Členové tripartity se zabývali rovněž podporou aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Vládou schválený zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí čeká na schválení Parlamentem. Jeho cílem je mimo jiné podpořit roli transferu znalostí v činnosti výzkumných organizací nebo zlepšit pracovní podmínky pro vědce a posílit bezpečnost výzkumných institucí zvýšením jejich institucionální odolnosti. Byl také spuštěn pilotní projekt pro zajištění předvídatelnosti daňových odpočtů na výzkum a vývoj a je připravena revize Metodiky M17+, která má klást větší důraz na aplikovaný výzkum a transfer v jeho různých podobách.

Tripartita se seznámila mimo jiné s postupem prací na společném záměru podpory dalšího profesního vzdělávání a systému celoživotního učení.

  • Zdroj: Úřad vlády ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Česká výroba v energetické pasti? Experti varovali před nárazem do zdi

  • Zveřejněno: 25.09.2026
Ceny energií v Evropě hrozí exodem těžkého průmyslu. Podle nejčernějších scénářů některých odborníků je ve hře až polovina české energeticky náročné výroby. Zaznělo to na brněnské konferenci zástupců průmyslu, státu a energetiky. Evropu drtí kvůli nižším nákladům USA a Čína. deník

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY