• Zveřejněno: 09.05.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády ČRi budou dnes odpoledne znovu jednat o zrušení karenční doby. Tripartita by měla diskutovat také o rozpočtové strategii do roku 2021, konvergenčním programu, rozvoji mýtného systému či národním programu reforem. Diskuse se bude podle programu jednání týkat rovněž připravované změny horního zákona, uvádí se v dnešní zprávě ČTK.

O obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci tripartita jednala už koncem března. Na tom, kolik by nemocní pracovníci měli dostávat, se nedohodla. Ministerstvo práce propočítalo tři varianty. Podle nich by lidé měli v prvních třech dnech od zaměstnavatelů mít náhradu 60, nebo 30 procent základu příjmu. Firmám by za to mohly klesnout odvody. Znovu by si nemocenské pojištění mohli ale začít platit i zaměstnanci.

Odbory podporují vyšší náhrady s co nejmenším dalším zatěžováním pracovníků. Argument odborů, proč požadují zrušení karenční doby, je dám logickou úvahou, že karenční doba je škodlivá v tom smyslu, že po první tři dny pracovní neschopnosti nedostává pracovník náhradu mzdy, přičemž to lidé řeší často tím, že chodí do práce i když jsou nemocní, aby nepřišli o část výdělku. Tím samozřejmě škodí svému zdraví, kdy hrozí nebezpečí zhoršení jejich nemoci a tím i prodloužení doby léčení. Zároveň tím ohrožují i ostatní pracovníky v zaměstnání, kterým potom hrozí, že například v případě chřipky může nemocný pracovník nakazit i ostatní zaměstnance, což ve svých důsledcích znamená další výdaje pro stát.

Zaměstnavatelé by chtěli o zrušení karence jednat až po zavedení e-neschopenek. Ty by podle zákona měly začít fungovat od ledna příštího roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale projekt není dobře připravený a není možné ho spustit. Resort proto navrhuje jeho zrušení a přípravu nových elektronických neschopenek, které by měly platit, podle návrhu ministerstva práce, až od ledna 2021.

Tripartitu čeká také jednání o rozpočtové strategii do roku 2021, kterou před týdnem schválila vláda v demisi. Příjmy i výdaje státu by měly růst. V částkách, které připadají školství či sociálním službám, se ale neodráží slibovaný růst výdělků. Současný kabinet vlády ČR v demisi přitom ve svém programu sliboval, že by se plat učitelů měl do příštích voleb výrazněji zvednout. Názor odborů je jednoznačný, učitelům by se mělo výrazněji přidávat na platu.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.