Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v reakci na kritiku některých poslanců odmítl, že zákon je namířen proti malým vesnickým prodejcům. "Dvojí kvalita se týká primárně nadnárodních firem," řekl. Uvedl, že potravinářská inspekce bude postupovat podle analýzy rizik a že žádné nebezpečí u malých prodejen nehrozí. Podle něj se to bude týkat hlavně velkých řetězců. "Likvidace malých prodejen je nesmysl," dodal.
Že zákon činí odpovědnými hlavně prodejce kritizoval bývalý ministr zemědělství a poslanec ODS Petr Bendl. Postrádá to podle něj logiku. Předložil proto návrh, aby se odpovědnost přesunula na výrobce nebo na výrobce a prodejce privátních značek. Obdobný návrh předložil i Radek Holomčík (Piráti). Odpovědnost za kvalitu a bezpečnost potravinářského výrobku chce přesunout na jeho výrobce nebo dovozce na unijní trh.
Ministr Toman však s odvoláním na evropské nařízení uvedl, že v případě kontroly dvojí kvality potravin není možné omezit odpovědnost pouze na některé články obchodního řetězce.
Návrh novely dále zmírňuje přísnost definice české potraviny. "Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávoviny nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků," uvádí důvodová zpráva k návrhu.
U masa naopak vládní návrh zpřísňuje možnost označování nezpracovaných potravin ze zvířat za české jen na případy, kdy je poražené zvíře narozené a odchované v tuzemsku.
Skupina dvou desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM nebo SPD v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) předložila návrh, který má od roku 2021 zavést závazný podíl potravin původem z České republiky na tuzemském trhu. Týkat se to bude potravin splňujících kritéria pro uvádění na trh s označením slovy "česká potravina".
Pro příští rok má závazný podíl představovat 55 procent. V každém dalším roce až do roku 2027 se má o pět procentních bodů zvyšovat. V roce 2027 by tak tento podíl měl představovat 85 procent. Předkladatelé uvádějí, že jejich návrh umožňuje mimo jiné regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu. Také podle nich přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově a snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu.
Sněmovna by mohla novelu zákona schvalovat na konci března.
