V EU je v současné době projednáván v trialogu návrh KOM (2017) 797 na směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách ze dne 21. 12. 2017 (dále jen nová směrnice), která nahrazuje směrnici o písemné formě pracovní smlouvy 91/533/EHS.

Proklamované důvody přeložení nové směrnice jsou jistější a předvídatelnější zaměstnání,  přizpůsobivost trhu práce, lepší  životní a pracovní podmínky, lepší přístup pracovníků k  informacím o jejich pracovních podmínkách a úprava  pracovních podmínek všech pracovníků  v  nových a  nestandardních formách zaměstnání.

Směrnice zavádí tyto nové definice:

• Pracovník  - fyzická osoba, která po určitou dobu vykonává pro jinou osobu a pod jejím vedením práci, za niž dostává  odměnu (AJ „ ..performs services“)
• Zaměstnavatel - jedna nebo více fyzických osob, nebo právnických osob, které jsou přímo nebo nepřímo stranou pracovního poměru s pracovníkem
• Pracovní  poměr - pracovní vztahy mezi pracovníky a zaměstnavateli, jak definováno výše
• Rozvrh pracovní doby - rozvrh, v němž jsou stanoveny dny a hodiny, kdy začíná a končí výkon práce
• Referenční hodiny a dny -  časová období v konkrétně vymezených dnech, kdy lze na žádost zaměstnavatele vykonávat práci

Zaměstnavatel má podle návrhu povinnost informovat pracovníka o:

• Jakémkoli nároku na odbornou přípravu, již zaměstnavatel poskytuje
• O rozvržení pracovní doby:
  • u převážně pravidelného o délce standardního pracovního dne/týdne, o přesčasech a souvisejících odměnách
  • u převážně nepravidelného o počtu zaručených pracovních hodin, odměně za práci vykonanou nad rámec zaručených pracovních hodin a o tom, zda je rozvrh pracovní doby zcela nebo převážně určen zaměstnavatelem:
• o referenčních hodinách a dnech, kdy může být po pracovníkovi žádáno, aby vykonával práci

Informace formou písemného dokumentu musí pracovník obdržet nejpozději k prvnímu dni zahájení pracovního poměru (možno i elektronicky, formuláře)

Směrnice dále upravuje povinnosti při vysílání pracovníka, kdy členský stát je povinen zajistit, aby jakékoliv změny aspektů pracovního poměru  pro pracovníky vysílané do jiného členského státu nebo třetí země sděloval zaměstnavatel pracovníku formou dokumentu nejpozději v den, kdy nabývají platnosti.

Zaměstnavatel dále musí informovat pracovníka vyslaného do jiného státu o tom, do jaké země je vyslán, délce práce, měně, ve které obdrží odměnu, popřípadě peněžní či věcné dávky vyplývající z pracovního úkolu, mezi něž patří příplatky za vysílání a veškerá ustanovení týkající se výdajů za cestovné, ubytování a stravu, případně podmínky návratu pracovníka.

Dále směrnice stanoví maximální dobu trvání zkušební doby na nejvýše šest měsíců, a to vč. příp. prodloužení. Členské státy mohou stanovit delší zkušební dobu, pokud to vyžaduje povaha zaměstnání nebo je to v zájmu pracovníka.

Pokud jde o souběžné zaměstnání, tak směrnice ukládá členským státům zajistit, aby zaměstnavatel nemohl pracovníkům zakázat přijmout zaměstnání u jiných zaměstnavatelů mimo rozsah pracovní doby stanovený dotčeným zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé však mohou stanovit podmínky neslučitelnosti, jsou-li taková omezení oprávněná legitimními důvody, jako ochrana obchodního tajemství nebo zabránění střetům zájmů.

Pokud jde o  předvídatelnost práce, tak v případě, že rozvrh pracovní doby pracovníka je zcela nebo převážně proměnný nebo ho stanoví zcela nebo převážně zaměstnavatel, může zaměstnavatel na pracovníku požadovat, aby vykonával práci pouze, pokud má být práce vykonávána v předem vymezených referenčních hodinách a referenčních dnech stanovených písemně na začátku pracovního poměru  a pracovník je zaměstnavatelem informován o pracovním úkolu v přiměřené lhůtě předem.

Směrnice dále ukládá členským státům zajistit, aby pracovníci, kteří pracují pro téhož zaměstnavatele po dobu nejméně 6 měsíců, mohli požádat o formu zaměstnání s předvídatelnějšími a jistějšími pracovními podmínkami, pokud je k dispozici. Zaměstnavatel poskytne písemnou odpověď do jednoho měsíce od žádosti.  

Členské státy mohou umožnit sociálním partnerům  uzavírat v souladu s vnitrostátním právem nebo praxi, kolektivní smlouvy, které zřizují ustanovení o pracovních podmínkách , jež se liší od ustanovení směrnice, přičemž respektují celkovou ochranu pracovníků.

V případ, že pracovník neobdrží  v náležité lhůtě dokument (nebo jeho část) o pracovním poměru a zaměstnavatel nenapravil toto opomenutí do 15 dnů od jeho oznámení, platí podle konkrétního případu vyvratitelná domněnka, že pracovník je v pracovním poměru na dobu neurčitou, není ve zkušební době, že pracuje na plný úvazek (podle konkrétního případu). Zaměstnavatelé mají možnost, tyto domněnky vyvrátit nebo má pracovník  možnost podat stížnost příslušnému orgánu.