Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na svých webových stránkách uvádí, že 30. června 2021 předložila Evropská komise dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti EU, v níž jsou uvedeny problémy a obavy, s nimiž se tyto oblasti potýkají, a možné příležitosti, které se těmto regionům nabízejí. Cílem této vize je, na základě očekávání a rozsáhlých konzultací s občany a dalšími aktéry ve venkovských oblastech, aby se venkovské oblasti staly silnějšími, propojenými, odolnými a prosperujícími. Aby bylo možné úspěšně reagovat na problémy spojené s globalizací, urbanizací a stárnutí, uvádí ve své zprávě Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

Aby bylo možné úspěšně reagovat na problémy spojené s globalizací, urbanizací a stárnutím a těžit z výhod ekologické a digitální transformace, jsou zapotřebí politiky a opatření zohledňující místní specifika a rozmanitost území EU, jejich specifické potřeby a relativní silné stránky.

SZIF ve své zprávě k vizi EU pro venkovské oblasti dále uvádí, že obyvatelstvo ve venkovských oblastech EU je v průměru starší než v městských oblastech a v příštím desetiletí bude jeho počet pomalu klesat. Ve spojení s nedostatečnou konektivitou, nedostatečně rozvinutou infrastrukturou a chybějícími různorodými pracovními příležitostmi a omezeným přístupem ke službám to činí venkovské oblasti pro život a práci méně atraktivními. Venkovské oblasti jsou zároveň aktivními aktéry ekologické a digitální transformace EU. Dosažení cílů digitálních ambicí EU pro rok 2030 může znamenat více příležitostí pro udržitelný rozvoj venkovských oblastí mimo zemědělství a lesnictví, rozvíjení nové perspektivy pro růst výroby a zejména služeb a příspěvek k lepšímu geografickému rozložení služeb a průmyslu.

Komise uspořádala ve dnech 7. září až 30. listopadu 2020 veřejnou konzultaci o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti. Více než 50 % respondentů uvedlo, že nejnaléhavější potřebou venkovských oblastí je infrastruktura. 43 % respondentů rovněž uvedlo jako naléhavou potřebu během příštích dvaceti let přístup k základním službám a zařízením, jako je voda a elektřina nebo banky a pošty; respondenti se dále domnívají, že přitažlivost venkovských oblastí bude do značné míry záviset na dostupnosti digitálního připojení (93 %), základních služeb a elektronických služeb (94 %) a na zlepšení klimatického a environmentálního profilu zemědělství (92 %).

Podle zprávy SZIF Evropská komise rovněž předložila akční plán na podporu udržitelného, soudržného a integrovaného rozvoje venkova. Podporu venkovským oblastem již poskytuje několik politik EU a přispívá k jejich vyváženému, spravedlivému, ekologickému a inovativnímu rozvoji. Při podpoře a provádění tohoto akčního plánu budou mezi nimi mít zásadní význam Společná zemědělská politika (SZP) a politika soudržnosti.

Vize a akční plán vymezují čtyři oblasti činnosti podporované stěžejními iniciativami, jejichž cílem je:

⃰zaměření na posílení postavení venkovských komunit, zlepšení přístupu ke službám a usnadnění sociální inovace,

⃰zlepšení konektivity z hlediska dopravy i digitálního přístupu,

⃰zachování přírodních zdrojů a ekologizace zemědělských činností s cílem bojovat proti změně klimatu a současně zajistit sociální odolnost prostřednictvím nabídky přístupu ke kurzům odborné přípravy a k různým kvalitním pracovním příležitostem,

⃰diverzifikace hospodářské činnosti a zvýšení přidané hodnoty zemědělských a zemědělsko-potravinářských činností a agroturistiky.