Svaz průmyslu a dopravy ČR zásadně odmítá zrušení karenční doby, o kterém nyní vláda znovu jedná. Firmám by se zvýšily celkové náklady. Zaměstnavatelé na základě svých zkušeností předpokládají, že by se v případě jejího zrušení zvýšila v některých odvětvích nemocnost o 2–3 %. Aby si společnost udržela výrobní kapacity, museli by navíc zbylí zaměstnanci často pracovat přesčas. Firmy by měly mít i nadále možnost řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně pomocí benefitů.

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nemocnost zaměstnanců po zavedení karenční doby v roce 2009 klesla. Zaměstnavatelé proto očekávají, že případné zrušení karenční doby by nemocnost v některých odvětvích zvýšilo o 2–3 %.

Především pro výrobní firmy představuje zvýšení nemocnosti problém. „Výrobní podniky musí nahradit nemocného jiným zaměstnancem, což je při současném nedostatku lidí na trhu práce obtížné. Kolegové, kteří nemarodí tak musí často pracovat přesčas,“ vysvětluje Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Některé firmy musí kvůli vysoké nemocnosti snižovat výrobu a odmítat zakázky.“

MPSV odhaduje, že by se po zrušení karenční doby zvýšily firmám pro rok 2019 náklady na vyplacení náhrad ze mzdy za nyní neplacené 3 dny o 2,9 miliardy Kč. To za předpokladu, že počet nemocných ročně nestoupne. Praxe ale ukazuje, že nemocnost by se zvýšila, tedy i náklady pro zaměstnavatele by podle odhadu MPSV byly vyšší. V součtu by činily o 5,1 miliardy korun více.

Firmy řeší krátkodobou pracovní neschopnost benefity
Firmy by měly mít i nadále možnost řešit krátkodobé pracovní neschopnosti individuálně. Mnoho podniků to řeší pomocí firemních benefitů. Mezi firmami jsou dnes i takové, které vedle tradičních benefitů (sick days, dovolená navíc, práce z domova) poskytují náhradu mzdy za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. To je možné díky tomu, že mají dobře nastavené systémy spolupráce s ošetřujícími lékaři, takže nedochází ke zneužívání, a dočasná pracovní neschopnost je nízká. Takový přístup firem není samozřejmý, záleží na každém podniku, jeho ekonomické situaci, velikosti a oblasti podnikání.

Karenční dobu řeší i další státy Evropské unie
Karenční dobu má zavedenou většina zemí Evropské unie. Obvykle se pohybuje kolem 3 dnů, ale například v Irsku trvá karenční doba 6 dnů, na Islandu dokonce 14 dní. Některé státy, jako je například Chorvatsko, Finsko nebo Dánsko, nemají karenční dobu zavedenou plošně, ale platí jen pro určité skupiny například pro OSVČ.