Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Podle ČTK a zpravodajství Českého rozhlasu to uvedl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za loňské první pololetí.

O špatné připravenosti státního rozpočtu na případné zpomalení ekonomiky psal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) již dříve, ministerstvo financí ale s jeho výhradami nesouhlasilo.

Podle této zprávy státní rozpočet pro rok 2020 skončil k loňskému 30. červnu se schodkem 195 miliard korun, což bylo meziroční zhoršení téměř o 175 miliard korun. O celoročním výsledku hospodaření loňského rozpočtu má ministerstvo financí informovat v úterý odpoledne.

Původně ho vláda schválila se schodkem 40 miliard, ale poté ho vláda v důsledku dopadů pandemie postupně zvyšovala až na konečných 500 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem prosince uvedla, že rozpočet skončí se schodkem 370 až 380 miliard korun. Pro rok 2021 je schválený schodek 320 miliard korun.

NKÚ připomíná, že hrubý domácí produkt klesl ve druhém loňském čtvrtletí o 11 procent, což byl nejhlubší propad v historii České republiky. Příjmy státního rozpočtu se za celé pololetí propadly meziročně o 44 miliard, naopak výdaje vzrostly meziročně o 130 miliard.

Prezident NKÚ Miloslav Kala však podotýká, že pandemii není možné vinit ze všeho. Poukazuje přitom například na to, že od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun, a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů.

Zpráva NKÚ dále konstatuje, že při zvyšování schodku státního rozpočtu v rámci jeho novelizací však vláda s výjimkou snížení výdajů v kapitolách ministerstev dopravy a obrany nenavrhla žádné úspory peněz. Podle prezidenta NKÚ M. Kaly budí oprávněné obavy i to, že vláda prosadila loni na jaře rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tato změna umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Tím si, podle prezidenta NKÚ M. Kaly, vláda vytvořila prostor pro vysoké rozpočtové schodky i v dalších letech.

Ministryně financí Alena Schillerová to však tehdy obhajovala tím, že bez této změny by nebylo možné sestavit rozpočet na letošní rok. Uvedla tehdy, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.

NKÚ podotýká, že proti této změně se vyslovila i Národní rozpočtová rada. „Vzniklý zvýšený fiskální prostor nemusí být nezbytně využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů současné krize, a hrozí tudíž popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti. NKÚ otázku využití tohoto zvýšeného fiskálního prostoru po skončení pandemie covidu-19 hodnotí jako velmi rizikovou a bude tuto problematiku podrobně monitorovat,“ stojí ve stanovisku NKÚ.