• Zveřejněno: 30.03.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce.

Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem stálo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku České republiky.

Pro letošní rok ministerstvo financí naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, Poslanecká sněmovna jej ale v únoru na návrh ministerstva zvýšila na 500 miliard korun. Důvodem bylo mimo jiné zohlednění daňových změn, které začaly platit od letoška, a původní návrh s nimi nepočítal. Příští rok nebude podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek státního rozpočtu pod 300 miliardami korun.

Ministerstvo financí dále uvedlo, že letošní celkové výdaje na obsluhu státního dluhu naplánovalo na 52,9 miliardy korun. Výdaje přitom z 99,3 procenta zahrnují úrokové výdaje a zbytek tvoří poplatky. Podle ministerstva výdaje na obsluhu státního dluhu v rámci kapitoly Státní dluh, tedy výdajů na dluhovou službu, se budou v letech 2021 až 2023 odvíjet zejména od vývoje na finančních trzích včetně měnově-politické situace, hospodaření státního rozpočtu a případného zapojování disponibilních peněžních prostředků klientů státní pokladny do krytí potřeby financování.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami například od Evropské investiční banky
  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15