Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády, uvedla v pátek v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Vláda se přípravou kurzarbeitu zabývala tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se jí domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání o této otázce pokračovat i během zasedání vlády v pondělí 14. září.
Eva Zamrazilová se domnívá, že česká vláda měla převzít vzor kurzarbeitu bez větších změn z Německa, kde se využívá přes sto let. Místo toho se jím jen inspirovala, a vzniká jiný zákon.
Podle dosavadních informací se předpokládá, že by se kurzarbeit nedal zavést automaticky při vysoké nezaměstnanosti či jiných hospodářských potížích. Spustit by ho mohla jen vláda. Podle poslední zveřejněné verze chystané novely by k tomu vláda mohla přikročit, když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku. Druhým důvodem měl být růst nezaměstnanosti o 15 procent meziročně tři měsíce po sobě, kdy by lidí bez práce bylo aspoň 385 tisíc.
Ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) k tomu ve středu uvedla, že lidé by se mohli vzdělávat na základě návrhu úřadu práce a zároveň, aby měli od státu zaručenou náhradu ve výši 70 procent čistého výdělku z jejich měsíční mzdy. Podle ní, ale někteří členové vlády s tím nesouhlasí a hovoří o rozpětí mezi 60 až 75 procenty náhrady čistého výdělku.
Česká televize v pořadu dále vysvětlila, že kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.
Ekonomka Eva Zamrazilová v pořadu dále uvedla, že automatické spuštění by mělo být vázáno na propad zakázek, ne na razantní nástup nezaměstnanosti. „Měl by být (kurzarbeit) prevencí před ní, ne spouštěn až při jejím nárůstu,“ domnívá se Eva Zamrazilová.
Dosavadní zvažované kritérium – růst nezaměstnanosti o 15 procent meziročně tři měsíce po sobě – jí navíc připadá nesmyslně vysoké. O automatickém spuštění by měly rozhodovat data z úřadů práce o počtu nezaměstnaných a vývoj počtu zakázek, který sleduje Český statistický úřad, uvedla Eva Zamrazilová.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady zároveň dodala, že je možné v zákoně o kurzarbeitu udělat případné změny v příštím roce, když by se ukázalo, jestli byl mechanismus nastaven příliš nízko nebo vysoko. Podle ní je také důležité, jak by kurzarbeit zatěžoval státní rozpočet. Pokud by to byly čtyři miliardy měsíčně, jak zmiňuje navržená maximalistická varianta, tak jí to přijde příliš.
Smysl zákona vidí v tom, že je výhodný pro odvětví, které má sice perspektivu, ale je dočasně oslabeno. Zákon tedy nezavádí „trvalou strukturální změnu v ekonomice.“ Zaměstnancům by kurzarbeit umožnil neztratit práci, pracovní návyky a kvalifikaci. Výhoda pro zaměstnavatele by spočívala v tom, že po odeznění přechodné nepříznivé situace by nemusel nikoho shánět na trhu práce a zaškolovat nové pracovníky.
Z proklamovaných informací, které zazněly v tomto týdnu, vyplývá, že vláda ČR se chystá v pondělí pokračovat v projednávání pravidel kurzarbeitu. Zásadní problém tohoto jednání asi bude spočívat v tom, že zatím není jasné, jak by se toto opatření spouštělo, kolik by stát pracovníkům za neodpracovaný čas vyplácel či jaké odvody by měly firmy platit.
Podle poslední verze novely zákona by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky či odvětví "z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem".
V pátek se k tomu vyjádřil na tiskové konferenci i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu by o kurzarbeitu neměla "politicky rozhodovat" vláda a zákon by měl obsahovat možnost automatického zavedení. Rovněž podle Hospodářské komory ČR by ukazatele měly být jasné.
Odbory pro změnu požadují, aby podpora od státu činila 80 procent čistého. Navrhují, aby se Antivirus prodloužil do konce roku.
