Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Společnost mladých agrárníků a Svaz marginálních oblastí – jako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí, vyjádřily v úterý 21. dubna 2020 nesouhlas s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům se zvládnutím současné koronavirové krize.
Ve společném stanovisku těchto nevládních zemědělských organizací se uvádí, že vyjednaná finanční alokace má být dle prohlášení ministerstva zemědělství z 26. března 2020 pomocí pro zemědělce a výrobce potravin v současné krizi, a to zejména pro malé a střední podniky, které mají tuto podporu čerpat primárně. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 16. dubna 2020 však má směřovat drtivá většina těchto financí do investičního opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). S tímto rozdělením tyto organizace zásadně nesouhlasí. Zdůvodňují to tím, že tato forma podpory z významné části směřovaná na projekty nad 5 milionů korun bude po žadatelích vyžadovat v této nejisté době značné investiční zatížení, neboť finance se k farmářům dostanou v řádu jednoho roku či spíše dvou let. Podle signatářů společného stanoviska je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože v rámci svých peněžních toků nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů. Navíc se, podle nich, tato podpora bude týkat pouze velmi omezeného počtu zemědělských subjektů a pouze v několika málo sektorech bez většího zdůvodnění jejich výběru ze strany ministerstva.
„Naopak bychom jako daleko efektivnější pomoc v době plošných a velmi rychle uplatňovaných mimořádných opatření od státu očekávali stejně tak plošnou a rychlou podporu všech zemědělských subjektů ve formě, která bude efektivní pro co nejširší spektrum zemědělských podniků a omezí tak jejich možný úbytek v souvislosti s krizí, který by v konečném důsledku mohl vést právě ke snížení soběstačnosti,“ uvádějí signatáři společného stanoviska. Míní, že touto cestou může být například využití funkčního a osvědčeného režimu de minimis, který nepodléhá režimu schvalování Evropské komisi a lze jej využít prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) ke snížení úvěrového zatížení farem nebo jako přímou dotaci, a to navíc ve velmi krátké době, což je v současné situaci rozhodující. Zároveň upozorňují, že je zapotřebí společně hledat i jiné formy této finanční pomoci, včetně varianty uložení části těchto prostředků k řešení dalších očekávaných krizí v zemědělství v budoucnu, jako je problém sucha apod.
Signatáři stanoviska dále konstatují, že návrh zveřejněný ministerstvem nebyl se všemi zemědělskými organizacemi řádně projednán, a to ani v rámci Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (PRV), což je podle jejich názoru stěžejní, protože na veškeré finanční zdroje poskytované prostřednictvím programu PRV se vztahuje povinnost tohoto projednání.
Žádájí proto ministra zemědělství, aby přehodnotil rozdělení finančních prostředků a jednal se všemi dotčenými organizacemi tak, aby finanční pomoc schválená vládou zemědělcům na řešení dopadů epidemie měla podporu širší zemědělské veřejnosti a byla skutečně efektivní a rychle dostupná pro co největší počet subjektů.
Stanovisko, které zveřejnili 21. dubna, podepsali všichni předsedové či prezidenti zmíněných nevládních zemědělských organizací.
