Pěstitelé ovoce, zeleniny, brambor, nebo chovatelé prasat či drůbeže. Ty všechny současná epidemie a nouzový stav připravily o dodávky do provozoven veřejného stravování, jako jsou restaurace nebo školní jídelny. V zemědělství nadále chybí pracovníci, na producenty tvrdě dopadají i tlaky obchodních řetězců na stále nižší výkupní ceny výrobků. Uvádí to Agrární komora ČR ve své tiskové zprávě.
Agrární komora ČR dále uvádí, že přestože vláda chystá pro zemědělce a potravináře určité kompenzace, rozhodně to nebude stačit na pokrytí nákladů spojených s výpadkem. Některé specializované zemědělské podniky se potýkají s výraznými finančními problémy a zvažují dokonce ukončení podnikání.
„Zemědělci a potravináři se na současnou situaci nemohli i vzhledem k dlouhodobému podfinancovaní sektoru připravit. Teď navíc část z nich přišla uzavřením gastro provozů ze dne na den o velkou část odbytu, a tím i o příjmy. Bez pomoci státu řada podniků brzy zkrachuje. Zemědělská prvovýroba je navíc specifická v tom, že nedovoluje home office ani kurzarbeit. Termíny sklizně, dojení nebo zakládání porostů nám určuje příroda a ne vládní nařízení. I s ohledem na uzavření škol a ztrátu části personálu, který se doma stará o děti, máme obrovský problém všechno včas zvládnout a i s ohledem na skutečnost, že jinde lidé za podobné nebo větší peníze ´sedí doma´ udržet lidi. Situace je nejistá a nevidíme světlo na konci tunelu, protože život, a tudíž i normální odbyt včetně sektoru HORECA, se do normálních kolejí ještě nějakou dobu nevrátí,“ komentoval vzniklou situaci prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle Agrární komory ČR největší dopad má současná situace na obory s vysokým podílem ruční práce, jako je pěstování ovoce a zeleniny. Chybí kvalifikovaní sezonní pracovníci, jejichž část za normálních okolností přijíždí ze zahraničí. V období květen až říjen narůstá potřeba pracovních sil u ovocnářů a zelinářů na dvojnásobek. Kvůli výpadku kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí došlo letos k meziročnímu nárůstu pracovních nákladů v řádu desítek procent! Důvodem je vysoká fluktuace, nízká výkonnost i kvalita práce brigádníků. Na vyšších výdajích se podílí i tlak na zvyšování mezd od agentur práce, vícenáklady na zřizování karanténních ubytoven atd. „U specializovaných zelinářských podniků tvoří pracovní náklady běžně 30 i více procent přímých nákladů. Kromě programu Antivirus C jsme se zatím žádné pomoci nedočkali, situace je opravdu vážná,“ uvedl Petr Hanka ze Zelinářské unie Čech a Moravy. Největší dopady současné situace se očekávají u menších pěstitelů. To bude mít samozřejmě vliv i na velmi nízkou soběstačnost ČR. Podle prvních propočtů může příští rok pokles ploch tuzemské zeleniny dosáhnout až 15 %.
Podobné problémy hlásí také chovatelé drůbeže a prasat. „Cena jatečních kuřat je 30 let téměř stejná, zvyšují se pouze výrobní náklady,“ říká Vlastislav Klaška tajemník Českomoravské drůbežářské unie.
Starosti tuzemským zemědělcům a potravinářům přidělávají také obchodní řetězce, které v této nelehké době zneužívají svého výrazného postavení na maloobchodním trhu s potravinami. Řetězce tlačí dodavatele k dodávkám za stále nižší výkupní ceny. „Takováto situace je dlouhodobě neudržitelná. Dodavatelé jsou často tlačeni k ceně pod hranicí rentability. Tento tlak na snižování ceny často stojí za nahrazováním českých výrobků levnějšími výrobky dovozovými s nižší kvalitou, u kterých často neprobíhá tak přísný dozor kontrolních orgánů jako u zboží tuzemského,“ dodal prezident AK ČR Jan Doležal.
