• Zveřejněno: 27.05.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Do 27. června mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Sociální zemědělství: Příležitost pro zemědělce, která prezentuje potenciál sociálního zemědělství v podmínkách České republiky. Jeho posláním je vedle produkce a prodeje zemědělských produktů také zajišťování pracovních míst na farmách, poskytování služeb sociálně a zdravotně znevýhodněným osobám i organizování vzdělávacích aktivit.

Podle tiskové zprávy Národního zemědělského muzea se sociální zemědělství vyznačuje inovativním přístupem, který vychází z tradičních venkovských svépomocných systémů. Sdružuje v sobě koncepty multifunkčního zemědělství, sociálních služeb a zdravotní péče na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Koncept sociálního zemědělství klade velký důraz na vztahy mezi lidmi; rozvíjí vztahy v rámci farmy, rodiny, komunity a pomáhá k začleňování znevýhodněných osob do běžného života. Tento nový směr se začíná rozvíjet také v České republice. „Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi, tentokrát připravenou Státním zemědělským intervenčním fondem. Za zemědělstvím často vidíme především péči o krajinu, půdu, rostliny či zvířata, ale sociální zemědělství k nám nově přináší téma, jak tento obor může ohleduplně pomáhat i při kultivování společnosti a vztahů,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák.

Národní zemědělské muzeum k tomu dále uvádí, že v současné době existuje celá řada odborných publikací na téma sociální podnik, sociální služby a zemědělství. Zemědělství je však v těchto studiích řešeno spíše jako doplňková činnost. Členové Tematické pracovní skupiny Sociální zemědělství – návrh systému opatření pro podmínky České republiky proto iniciovali šetření s cílem poskytnout zájemcům z řad zemědělské veřejnosti dostatek informací. Zpracovaná „Analýza sociálního zemědělství v podmínkách ČR“ je primárně zaměřena na zemědělce a možnosti multifunkčního zemědělství v rámci sociálních služeb a s tím souvisejících činností. Analýza zmapovala aktéry sociálního zemědělství a jejich role v rámci poskytování sociálních služeb – zejména v oblasti veřejné správy, zemědělců, vědců a sociálních organizací, naplňujících principy sociálního zemědělství nebo přispívajících k jejich zavádění do praxe. „Česká republika má, stejně jako ostatní členské země EU, potenciál k rozvoji sociálního zemědělství. Tato výstava mapuje a prezentuje zemědělské podniky, kde se taková spolupráce již podařila úspěšně nastavit,“ říká ředitel Sekce řízení regionální politiky, zahraničních vztahů a komunikace SZIF Miloš Jirovský.

Výstava prezentuje vybrané subjekty, které se podílely na zpracování analýzy a které v České republice naplňují koncept sociálního zemědělství nebo přispívají k zavádění jeho principů do praxe.

Podle zprávy Národního zemědělského muzea výstavu připravila Celostátní síť pro venkov – Státní zemědělský intervenční fond ve spolupráci s organizacemi: Ministerstvo zemědělství ČR, Mendelova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká zemědělská univerzita v Praze a další organizace.

  • Zdroj: Národní zemědělské muzeum, Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15