Se skladbou či množstvím benefitů, které jim nabízí zaměstnavatel, není spokojeno 35 procent lidí. Čtvrtina zaměstnanců nedostává od zaměstnavatele žádné benefity, přestože by je chtěla, podle zprávy ČTK to vyplývá z průzkumu společnosti Up ČR.

Absence benefitů nevadí sedmi procentům zaměstnanců. Přehlížení potřeb zaměstnanců se však podle autorů průzkumu může zaměstnavatelům vymstít, protože nynější doba nahrává zaměstnancům, kteří si na trhu práce mohou vybírat. A jelikož se firmy často ocitají na hranici svých mzdových možností, právě rozsah a složení benefitů může být pro zaměstnance kritériem, podle kterého se budou rozhodovat, zda zůstat, nebo odejít jinam.

Pětina zaměstnanců přiznává, že je dlouhodobě nespokojena s množstvím výhod, které od zaměstnavatele dostává. Typickým příkladem z praxe jsou stravenky v nominální hodnotě, která zaměstnanci nedokáže pokrýt cenu oběda. "Benefit v takové poloviční podobě nejenže přestává plnit svůj účel zajištění pravidelného stravování, ale může vést až k frustraci zaměstnanců," uvedla ředitelka prodeje UP ČR Petra Gubíková.

Ani samotné zvýšení benefitů ale nemusí ke spokojenosti zaměstnanců stačit. Přestože jsou někteří zaměstnavatelé štědří, benefity nemusí fungovat. Příčinou je nevyhovující skladba výhod, s níž má podle průzkumu problém 15 procent lidí. Podle Petry Gubíkové  jsou firmy, které investovaly do zaměstnanců nemalé peníze, ale polovinu výhod pak v praxi nikdo nevyužíval a ve výsledku nebyli spokojení ani zaměstnanci, ani zaměstnavatel. Typickým příkladem jsou, podle ní, v minulosti populární podnikové chaty.

Přes tyto nedostatky však podle ní nelze říct, že jsou všichni zaměstnanci s benefity nespokojeni. Třetina dotázaných uvedla, že je se svými benefity spokojena z hlediska množství i skladby. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci na vyšších vedoucích pozicích, kde spokojenost s benefity vyjádřilo 44 procent z nich.