Růst ekonomiky České republiky v prvním čtvrtletí přetrval, i když už nebyl tak silný jako vloni. Podle aktuálních údajů začalo národní hospodářství zpomalovat. Přesto byl meziroční růst HDP silnější než ve většině zemí EU. Česku patřila v rámci srovnání členských států šestá příčka.
V prvním čtvrtletí stouply hrubý domácí produkt i hrubá přidaná hodnota meziročně shodně o 3,0 %. Ochlazení ekonomiky je ale při porovnání s tempy růstu obou ukazatelů v loňském roce zjevné. HDP v roce 2015 narostl o 4,3 %, HPH o 3,7 %. Meziroční srovnání je však ovlivněno výjimečností loňského roku, kdy se dočerpávaly finance z evropských fondů.
Vyšší meziroční přírůstky HDP než Unie si Česko připisovalo už desáté čtvrtletí v řadě. Výrazněji než my v EU expandovaly pouze Malta, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Španělsko. „Příznivý vývoj ekonomiky byl založen na zvyšující se domácí poptávce. Hlavním faktorem byly spotřební výdaje domácností. Zlepšoval se ale i výsledek zahraničního obchodu,“ analyzuje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. Z pohledu odvětví k růstu ekonomiky přispěla dobrá kondice zpracovatelského průmyslu a služeb. Stavebnictví na loňský výjimečný rok ale už nenavázalo, jeho produkce klesla o 8,9 %. Neplánované odstávky negativně poznamenaly produkci energetiky a chemického průmyslu.
Z růstu ekonomiky profitoval také trh práce. Práci mělo nejvíce lidí v historii samostatné České republiky. Na konci března nabízely úřady práce 117 tisíc volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesla na nejnižší hodnotu v EU. V březnu se snížila až na 4,1 %. „Rekordní zaměstnanost a zvyšující se průměrná mzda ve spojení s vysokou spotřebitelskou důvěrou vyústily v silný meziroční růst spotřeby domácností. Tažen byl hlavně výdaji na předměty dlouhodobé spotřeby,“ vysvětluje Lukáš Kučera, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ. Celkový objem mezd a platů meziročně reálně stoupl o 5,8 %. Šlo o nejvýraznější navýšení mzdových prostředků od začátku roku 2007.
Spotřebitelské ceny rostly v prvním čtvrtletí jen slabě. Meziročně se zvedly pouze o 0,5 %. Nízko je držely hlavně nízké ceny ropy. Ceny samotných potravin byly o 1,7 % nižší. Ceny nemovitostí však rostly rychle, konstatuje analytik ČSÚ Jiří Kamenický: „Přetrvávající nízké úrokové sazby z úvěrů na bydlení, velmi nízká míra nezaměstnanosti, pokračující růst průměrné mzdy a vysoká spotřebitelská důvěra se odrazily v růstu cen nemovitostí. Konkrétně realizované ceny starších bytů v Praze se meziročně zvýšily o 5,7 %, v ostatních regionech dokonce o 9,3 %.“
Státní rozpočet skončil za první tři měsíce přebytkem ve výši 43,6 miliardy korun. Těsně překonal dosud rekordní hodnotu z počátku roku 2014. Výsledek souvisel především s růstem ekonomiky přenášejícím se do vyššího výběru daní, včetně pojistného.
