• Zveřejněno: 22.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rumuni nezačnou platit eurem do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. Podle zpravodajství Aktualne.cz to v rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 v pátek prohlásil rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.

Dvacetimilionové Rumunsko do Evropské unie vstoupilo v roce 2007. Přijetí eura Bukurešť několikrát odložila, protože rumunské hospodářství a instituce nesplňují unijní kritéria.

Florin Citsu očekává, že konsolidovaný schodek veřejných financí se podaří dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak stanovují unijní pravidla, do roku 2024. V období 2024 až 2025 by podle něj Rumunsko mohlo přistoupit k mechanismu směnných kurzů ERM-2, tedy vstoupit do takzvané čekárny na členství v eurozóně a bankovní unii.

Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit takzvaná kritéria konvergence, což mimo jiné znamená deficit rozpočtu veřejných financí pod tři procenta HDP a veřejný dluh maximálně 60 procent HDP.

Loni v červenci byly do ERM-2 přijaty Bulharsko a Chorvatsko. V období nejméně dvou let musí obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro, čímž se rozšíří počet členů eurozóny.

Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Vedení našeho státu ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Dánsko si spolu s Británií hned na začátku vyjednalo trvalou výjimku a euro zavést nemusí. Británie mezitím z Evropské unie vystoupila.
  • Zdroj: Aktualne.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15