• Zveřejněno: 17.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Poslanec Václav Votava poukazoval na to, že daňový balíček, který rušil superhrubou mzdu a přinesl snížení daní, založil velký dopad do příjmové stránky, a podle něj to nebylo odpovědné. Odpovědnost by na sebe podle něj měli vzít ti, kteří pro tento balíček hlasovali. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Václav Votava připomínal, že ČSSD ho nepodpořila. Jeho stranický kolega a místopředseda ČSSD Roman Onderka prohlásil: „Já pro tento návrh zvednu ruku, ale bude mě strašně bolet.“

Výbor nepřijal návrh Jana Jakoba (TOP 09), aby doporučil vrátit vládě rozpočet k přepracování. Měla by podle tohoto návrhu snížit výdaje a schodek zhruba o 77 miliard korun. Poslanec Jan Jakob také neúspěšně navrhoval, aby výbor konstatoval, že pro projednání novely rozpočtu v legislativní nouzi není důvod.

Řada opozičních poslanců, včetně Václava Votavy, poukazovala na to, že pro projednání změny v rozpočtu ve stavu legislativní nouze není dostatek důvodů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však hájila tento postup především odkazem na sněmovní jednací řád.

Řád stanoví, že je možné ho využít, když státu hrozí hospodářské škody. Argumentovala i tím, že se v Poslanecké sněmovně v legislativní nouzi schvalují zákony, které mají dopady na rozpočet, a proto musí žádat o schválení novely rozpočtu také ve stavu legislativní nouze.

Opozičním stranám se navýšení schodku nelíbí. Jinak jej označily za covidový rozpočet, dále zkritizovali, že v něm nejsou zahrnuty úspory, a že se snaží zadlužovat budoucí generace.

Na výtky opozice, že vláda nesahá k úsporám, ministryně Schillerová odpověděla, že už dříve snížila počet státních zaměstnanců a snížila provozní výdaje, ale v součtu to ušetřilo jen jednotky miliard korun. Rozsáhlejší škrty by podle ní znamenaly například rušení dotací.

Česká televize dále uvedla, že za celý loňský rok státní rozpočet, jak ho ovlivnila pandemie coronaviru, skončil v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. Přitom původně rozpočet na loňský rok, který schválila Poslanecká sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard korun. Během loňského roku jej totiž poslanci na návrh vlády třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie z původních 40 miliard korun.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15