Statistiky o vývoji průměrných mezd byly v posledních letech docela zajímavým čtením, i když stále bylo třeba mít na paměti, že na tolik mediálně oblíbenou průměrnou mzdu obvykle nedosáhlo 68 % zaměstnanců. Přesto dokázala naznačit, jakým směrem se asi ubírá reálná finanční situace domácností, zda jsou firmy ochotny nebo dokonce nuceny výdělky zvyšovat nebo zda jsou v danou chvíli ve výhodě a zaměstnanci se raději než s růstem mezd spokojí s "jistotou" zaměstnání.
Od poslední recese se však situace na trhu práce radikálně změnila a do výhody (alespoň v obecném slova smyslu) se dostávají o něco více zaměstnanci. Nezaměstnanost poklesla na osmileté minimum a stále více firem dokonce trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, které by potřebovali pro svůj další rozvoj nebo alespoň jako náhradu za zaměstnance odcházející do penze. A nezaměstnanost v ČR dokonce už poklesla tak hluboko, že se ČR v posledním měsíci stala zemí s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé EU.
S ekonomickým růstem však nepřichází pouze rekordní zaměstnanost (aktuálně pracuje v české ekonomice nejvíce lidí v historii), ale i zrychlení růstu nominálních a reálných mezd. Už loňské statistiky o průměrných mzdách naznačily, že se situace začíná měnit a lidé mohou ve větší míře pocítit, že se ekonomice, respektive firmám, pro které pracují a které vykazují rekordní zisky, daří. Ale abychom se neomezovali pouze na průměrnou mzdu, která jak jsem již naznačil, až tak reprezentativní být nemusí, i mzdová šetření připravovaná pod hlavičkou MPSV naznačují, že růst mezd konečně zrychluje. Mediánová mzda vzrostla za celý rok 2015 o 4 % na necelých 23 tisíc korun, přičemž v závěru roku byl její růst ještě rychlejší. Navíc se tento růst neomezoval pouze na nejlépe placené pozice, ale solidní tempa byla vidět u zaměstnanců všech typů vzdělání s výjimkou vysokoškolského. A možná ještě jedna zajímavost z nejnovějších šetření mezd, a sice že Praha vykázala jeden z nejslabších přírůstků v rámci krajů ČR.
Ve statistikách bychom našli i další argumenty o tom, že se růst mezd neomezuje jen na úzkou skupinku lidí, ale stává se přece jen viditelnějším téměř napříč celou ekonomikou. Ale jakou má souvislost růst mezd s aktuálním kurzem koruny? Když ČNB v listopadu 2013 oslabila korunu za hranici 27 CZK/EUR chtěla nejenom podpořit spotřebu (respektive zastavit deflační očekávání), ale i nepřímo stimulovat růst mezd. To se příliš nedařilo, ale jak se zdá, situace se začíná měnit k lepšímu. Na posledním zasedání bankovní rady se ovšem objevila nová "hrozba" další "devalvace" české koruny pod podmínkou, že dojde k systematickému poklesu inflačních očekávání. A právě zde se znovu dostáváme ke mzdám. Pomalejší růst mezd by totiž mohla centrální banka chápat jako výraz nižších inflačních očekávání, na který by musela reagovat nejspíše cestou dalšího oslabení koruny. Musí ale?
Sama ČNB přitom předpokládá, že tempo mezd v podnikatelském sektoru letos dosáhne 4 %. Jak se zdá, není to až tak nedosažitelná hodnota, když vezeme v úvahu, jak se vyvíjely mzdy loni nebo jak rostou letos v průmyslu. Proto hrozba oslabení koruny sice existovat může, ale přece jen k jejímu naplnění letos dojít vůbec nemusí. Je to dokonce velmi pravděpodobné, nicméně jak to dopadne, se dozvíme už 6. července, kdy statistický úřad vydá novou statistiku mezd za první čtvrtletí letošního roku.
