Pohledem do statistik trhu práce lze snadno zjistit, jak reaguje na pokles míry nezaměstnanosti vývoj počtu a podílu uchazečů kategorie OZP.

                                                                                                                     ^{Zdroj MPSV}

Poměrně typicky se chová celkový podíl uchazečů z řad zdravotně postižených osob – stejně jako v minulosti sice dochází k mírnému poklesu počtu uchazečů, ale roste jejich podíl z obecné míry nezaměstnanosti až na stávajících více jak 16 %.

Příliš se nemění ani proporce mezi uchazeči s přiznaným prvním až třetím stupněm invalidity.

Zajímavý je však vývoj u kategorie OZZ, jejíž podpora se již několik let trvale snižuje a v poměru k limitům příspěvku dle § 78 se dostala pod hranici 50 % její výše. I když dochází k dramatickému snížení obecné míry nezaměstnanosti, počet těchto osob stagnuje okolo počtu 5 500 uchazečů, a to přesto, že podle důvodových zpráv MPSV ČR k návrhům zákona a jeho několika novel se jedná o „kategorii zaměstnanců s lehčím postižením, kterým bude věnována zvýšená pozornost a kteří snadno najdou uplatnění na volném trhu práce“.

Ani toto tvrzení MPSV ČR ani naše zkušenosti, podle kterých stupeň invalidity sám o sobě není zdaleka jediným ukazatelem uplatnitelnosti, nelze seriózně doložit bez důkladné analýzy. Čísla jsou však výmluvná a poměrně jednoznačná. A to i přesto, že také u zaměstnavatelů více než 50 % OZP rostou mzdy a projevuje se nedostatek pracovních sil, zejména kvalifikovaných a motivovaných k práci. Osoby zdravotně znevýhodněné nejsou příjemci důchodů, zpravidla ani jiných dávek, jsou tedy závislé na mzdě za práci.