Podle prvních odhadů má být letos sklizeno 6 298 tisíc tun obilí, o 8,2 % méně než v roce 2017. Důvodem je jak nižší hektarový výnos (-7,2 %), tak menší osevní plocha (-0,9 %). Naopak odhadovaná sklizeň řepky 1 221 tisíc tun je o 6,5 % vyšší.
Obiloviny se v České republice v letošním roce pěstují na 1 339 tisících hektarech. To představuje 54,4 % celkových osevních ploch. Při porovnání s průměrem za posledních deset let se osevní plochy obilovin zmenšily o 101 tisíc hektarů (-7,0 %). Z obilovin ubylo nejvíce jarního ječmene a kukuřice na zrno, z dalších plodin máku. Naopak více je vyseto řepky, kukuřice na siláž, jetele a cukrovky.
Přes 1,3 mil. tun obilí sklidí zemědělci ve Středočeském kraji, téměř 800 tisíc pak na Jižní Moravě. „Jihomoravský kraj patří tradičně mezi nejvýznamnější obilnářské kraje. Osevní plochy obilovin jsou v tomto regionu druhé nejvyšší v rámci ČR. Snížení hektarových výnosů v důsledku sucha v tomto kraji má zásadní dopad na výši celkové sklizně,“ řekl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ. Průměrný hektarový výnos v ČR se podle odhadů pohybuje kolem 5 tun, nejvyšší je v Ústeckém kraji 5,33 t/ha. Středočeský kraj vede také ve sklizni řepky. Sklizeň ve výši 270 tisíc tun je nejvyšší v ČR, s odstupem jsou kraje Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský, ve kterých se sklidí kolem 130 tisíc tun.
Při porovnání aktuálních osevních ploch s rokem 1948 jsou patrné velké rozdíly. Ten největší je v celkové osevní ploše. V roce 2018 mají osevní plochy rozlohu 2,5 milionů hektarů, před 70 lety to bylo 3,5 milionů hektarů. V současnosti na třetině ploch pěstujeme pšenici, na 19 % pícniny, na 17 % řepku. V roce 1948 byly na 23 % polí pícniny, na 15 % žito a po 14 % zabíraly pšenice a oves. Žito a oves postupně ztratily svůj význam a pro dnešní zemědělství jsou spíše okrajovými plodinami. Také plochy osázené bramborami se výrazně snížily, v roce 1948 zabíraly 10 % osevních ploch a letos jen necelé 1 %.
Podíl ploch pšenice, ječmene a řepky na celkové výměře orné půdy v České republice převyšuje průměr Evropské unie. Česká republika má ze všech států Evropské unie dokonce nejvyšší podíl ploch řepky na celkové výměře orné půdy. V hektarových výnosech jsme v rámci EU spíše podprůměrní. Nejvyšších výnosů dosáhli zemědělci v roce 2017 u pšenice v Irsku (9,46 t/ha), u ječmene a řepky v Belgii (8,39 t/ha a 4,29 t/ha). V České republice dosahovaly v loňském roce výnosy pšenice úrovně 5,67 t/ha, ječmene 5,23 t/ha a řepky 2,91 t/ha.
