Politici dlouho slibovali, že výše průměrného starobního důchodu v Česku by se měla dostat přes hranici 15 000 korun. V letošním 1. čtvrtletí se tak stalo. Ve statistikách se projevuje i výrazně vyšší úmrtnost penzistů na covid.
Průměrný starobní důchod překročil letos hranici 15 000 korun. Na konci prvního čtvrtletí vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru starobní penzi 15 351 korun. Meziročně v prvním čtvrtletí výdaje rostly a počet starobních důchodů poklesl. Vyplývá to ze statistik úřadu.
Důchody se zvyšovaly v lednu. Podle zákonných pravidel rostly v průměru o 839 korun. Výdaje ČSSZ na starobní penze za první kvartál byly proti loňsku o 5,5 miliardy vyšší, činily 106,2 miliardy. Vyplácených důchodů meziročně ubylo o 26 900, bylo jich zhruba 2,39 milionu. Dlouhodobý trend, kdy se počet penzí každý rok zvedal, se tak minulý rok zvrátil. Podle expertů je důvodem koronavirová epidemie. Zemřelo výrazně víc lidí než v předchozích letech.
Vláda Andreje Babiše (ANO) při svém nástupu slíbila, že průměrný důchod do letošních podzimních sněmovních voleb dosáhne 15 000 korun. Prosadila v minulých letech dvakrát vyšší přidání, než nařizoval zákon. Loni to bylo o 151 korun a předloni o 300 korun. Podle zákona by se přidávalo v minulém roce průměrně o 749 korun a v předminulém o 600 korun.
Penze se podle důchodové normy zvyšují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Do roku 2017 to bylo o třetinu růstu reálných mezd. Za výraznějšími částkami podle zákonné valorizace byly v posledních letech tedy hlavně citelný růst výdělků a inflace.
Před nedodržováním zákonných pravidel při navyšování penzí varovala Národní rozpočtová rada i další experti. Poukazovali na to, že takové kroky zhoršují udržitelnost systému penzí do budoucna. Výdaje na důchody nyní tvoří kolem 30 procent celkových výdajů státního rozpočtu. ČSSZ loni proti roku 2018 vyplatila na starobní důchody o 60,2 miliardy korun víc, tedy o 17 procent.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem dubna po schválení konvergenčního programu oznámila, že by se příští rok důchody mohly podle zákonných pravidel zvýšit v průměru o 450 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se pak v některých médiích vyjádřila, že tato částka je nízká. ČTK před nedávnem řekla, že v létě po přesném výpočtu její úřad případně zváží, jestli nenavrhne valorizaci nad zákonný limit či mimořádný bonus. Ten vláda prosadila už loni, a to 5000 korun. Zdůvodnila ho stresem seniorů a seniorek za epidemie a růstem cen. Příspěvek schválila krátce před podzimními krajskými volbami, úřady ho vyplatily před Vánocemi. Rozpočet to stálo zhruba 15 miliard. Opoziční politici mluvili o uplácení voličů. Rozhodnutí kritizovali i ekonomové. Poukazovali na to, že důchodcům příjem v koronavirové krizi neklesl.
Průměrný důchod je v Česku ve skutečnosti ještě o něco vyšší než 15 351 korun. Sociální správa totiž vyplácí penze jen zaměstnancům. Své vlastní penzijní systémy mají i resorty obrany či vnitra, kde jsou vyšší výdělky a pak i penze. Stejně jako starobní důchody rostou také penze invalidní a pozůstalostní. Výdaje na důchodové zajištění jsou vyšší než příjmy, systém je v deficitu.
Vedle zvýšení penzí Babišova vláda slíbila i důchodovou reformu. Zmínila ji ve svém programu jako první ze svých šesti strategických cílů. Maláčová dnes řekla, že svůj návrh reformních změn poslala kabinetu. Podle ministryně je možné ho stihnout prosadit do podzimních voleb. Shoda na podobě úpravy důchodového systému ale není, a to ani v koalici.
