Průměrná mzda v České republice se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33.697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Podle zpravodajství České televize údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Přičemž Česká televize upozorňuje, že obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Analytici očekávali, že reálný růst mezd zpomalí pod čtyři procenta.

Podle ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibora Holého růst nominální průměrné mzdy o 6,9 procenta byl výsledkem kompromisu mezi finančními možnostmi podniků a jejich přetrvávající vysokou poptávkou po pracovní síle. Dvě pětiny mzdového nárůstu pohltila inflace a reálně tak mzdy vzrostly o čtyři procenta.

Vzhledem k nevýšení platů ve veřejné a státní sféře začátkem letošního roku byl stejně jako v předchozích čtvrtletích silnější meziroční růst mezd v netržních odvětvích, a to o 7,6 %, zatímco v tržních odvětvích dosáhl 6,7 %. Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler k tomu dodává, že v obou případech však růst mezd a platů ve třetím čtvrtletí zpomalil, přitom zpomalení bylo výraznější v netržních odvětvích z titulu zpomalení mezd ve veřejné správě, kde dynamika poklesla z 6,7 na 4,9 %.

Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy růst mezd ve třetím kvartále podporovala i nadále napjatá situace na trhu práce, který vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let a rovněž nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU i OECD. Zároveň k tomu dodal, že růst mezd navíc podporuje i letošní nárůst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, a dále letošní plošné přidávání státním zaměstnancům.

Ekonomové rovněž upozorňují, že rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou jsou vysoké. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 11.779 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Tato situace vede k migraci Čechů z chudších regionů do Prahy.

Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 29.549 korun. U mužů byl 31.909 korun a u žen 26.887 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

Nejvýrazněji, o více než 11 procent, stouply ve třetím čtvrtletí mzdy pracovníkům ve vzdělávání. Průměr jejich mezd dosáhl téměř 35 tisíc korun. Nejpomaleji, zhruba pětiprocentním tempem, rostly mzdy v sekci „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“, kde činil průměr 37.810 korun.

Nejvyšší mzdy brali ve třetím čtvrtletí pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejichž průměr dosáhl 57.785 korun. Zhruba o 1600 korun nižší byl plat zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. Na třetím místě je výroba elektřiny, plynu a tepla, kde průměrná mzda činila 46 376 korun.

Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve třetím čtvrtletí vydělali průměrně 20 214 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22.639 korun.