• Zveřejněno: 29.08.2017

Už více než tisícovce dlouhodobě nezaměstnaných pomohl projekt s názvem PROKOP. Realizuje ho Fond dalšího vzdělávání prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Dosud do něj mohli vstupovat klienti na Moravě, v Libereckém a Jihočeském kraji a v Praze. Od příštího roku by se do něj postupně mělo zapojit až 14 tisíc klientů Úřadu práce ČR z celé republiky.

Soustava projektů běží od roku 2016. Jejich podstatou je vzdělávání dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání. Cílem je „nastartovat“ účastníky a pomoci jim tak při vstupu či návratu na trh práce. Vhodné klienty vybírají zaměstnanci ÚP ČR, kteří s nimi nadále pracují i po skončení projektu. Ti, kteří do programu vstoupí, absolvují během dvou týdnů balíček vzdělávacích (aktivizačních, motivačních) aktivit se zaměřením na zvýšení jejich finanční a občanské gramotnosti a zlepšení osobních dovedností. Mimo jiné se naučí, jak vystupovat při příjímacích pohovorech nebo jak se lépe prezentovat. ,,Mnozí z absolventů kurzu hned po jeho skončení avizují, že díky novým znalostem, motivaci a zvýšení sebevědomí, které jim program poskytl, se podařilo podpořit jejich kompetence potřebné pro získání uplatnění na trhu práce,“ shrnuje zkušenosti z předchozích měsíců Richard Ščerba, ředitel Fondu dalšího vzdělávání.

Na dlouhodobě nezaměstnané se v rámci své působnosti zaměřuje i Úřad práce ČR. A to nejen v podobě cíleného zprostředkování, poradenství a úzké spolupráce se zaměstnavateli, ale také prostřednictvím nástrojů a opatření Aktivní politiky zaměstnanosti. Jde zejména o veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a v neposlední řadě také součinnost zaměstnanců agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Desítkám tisíc lidí z řad klientů ÚP ČR pomohou ročně jeho zaměstnanci také v rámci kariérového poradenství. Jednoduše řečeno - pro Úřad práce ČR je prioritou motivovat uchazeče o zaměstnání k tomu, aby se snažili zvýšit si příjem především vlastní prací. „V tomto ohledu je tedy spolupráce s FDV velmi důležitá. Osobně vnímám za zásadní možnost prohloubení finanční gramotnosti našich klientů, kterou jim projekt PROKOP zajistí. Je to cesta, jak zamezit tomu, aby se ocitli v dluhové pasti. Popřípadě z ní dokázali vystoupit a naopak se snažili, aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost a podobně pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Právě práce a pravidelný příjem jsou prostředky, které brání tomu, aby se člověk dostal do hmotné nouze nebo sociálního vyčlenění.“

Většina účastníků projektu PROKOP jsou lidé ve velmi obtížných situacích. Potýkají se například s exekucí, ztrátou bydlení, nemohou nalézt práci kvůli zdravotnímu omezení, nedostatečné kvalifikaci či nedokončenému vzdělání apod., nebo se u nich handicapy kumulují. A právě o odstranění těchto bariér se snaží lektoři v rámci vzdělávacího programu. Po skončení kurzu pracují s jeho absolventy prostřednictvím individuálního poradenství a dále rozvíjejí jejich nově nabyté znalosti a dovednosti. „Zpětná vazba klientů po ukončení programu vypovídá o potřebnosti tohoto typu vzdělávání: účastníci často předpokládají, že se nedozvědí nic nového, ale opak je pravdou, mnozí díky aktuálním informacím začnou včas řešit situaci, která by pro ně mohla mít do budoucna fatální důsledky,“ uzavírá manažerka projektu Michaela Svobodová.

Aktuality o projektu jsou k dispozici na www.fdv.cz/prokop-central. Projekt PROKOP realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí. Je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

 

 

 

  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.