• Zveřejněno: 03.03.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

V těchto dnech Poslanecká sněmovna PČR projednává novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Zemědělský svaz ČR nám v této souvislosti zaslal svoje stanovisko, které se bytostně dotýká jednoho vážného problému našich zemědělců, a tím je přemnožení hrabošů polních. Důsledkem této situace jsou potom značné ztráty na úrodě a tím i v ekonomice jednotlivých zemědělských podniků a družstev.

Ve stanovisku Zemědělského svazu ČR se konkrétně uvádí: V posledních dvou letech zemědělci čelili problému přemnožení hraboše polního, který za toto období zapříčinil škody na polních plodinách v řádu miliard korun. Do značné míry se dá tato situace přičítat i neschopnosti resortů zemědělství a životního prostředí efektivně a rychle rozhodovat o možnostech řešení kalamity hrabošů. Nejen, že byl účinný zákrok proti kalamitě doprovázen zmatky a dlouhými diskusemi, ale i po aplikaci tzv. mimořádných rostlinolékařských opatření se zemědělci dostávali do kleští dvou rovnocenných zákonů – rostlinolékařského zákona a zákona na ochranu přírody a krajiny.

Pro zemědělce jsou závazné oba zákony a rozhodnutí příslušných orgánů: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a orgánů ochrany přírody. Aktuální problémy s hrabošem jsou jen příkladem, který zvýraznil tento problém. Nejen zemědělci se potýkají s nárůstem invazivních organismů, při jejichž eliminaci se dostávají do kleští zmíněných zákonů a rozhodnutí, a je předpoklad, že tlak těchto organismů poroste.

Tuto schizofrenní situaci se Zemědělský svaz ČR pokusil řešit tím, že nabídl zákonodárcům drobnou novelu zákona o ochranně přírody a krajiny, která prošla zemědělským výborem Poslanecké sněmovny a nyní má být projednána na plénu PS PČR. Podstatou této úpravy je v zásadě umožnit projednání nastavení mimořádných rostlinolékařských opatření na úrovni příslušných orgánů, a následně taková konsensuální opatření zemědělcům přikázat, aniž by hospodáři museli opětovně žádat orgán ochrany přírody o stanovisko. Ve vazbě na zkušenosti s kalamitou hrabošů, navrhl svaz tento zjednodušený proces (schvalovací proces) i pro silně ohrožené druhy (u kalamity hraboše se jednalo o křečka), kde bylo detekováno nejvíce rozporuplných názorů orgánů ochrany přírody ve srovnání s povinnostmi vyplývajícími z nařízení ÚKZÚZ v rámci mimořádných rostlinolékařských opatření.

Zemědělský svaz ČR v žádném případě neusiluje o zrušení ochrany jakýchkoliv živočišných nebo rostlinných druhů, avšak jeho snaha směřuje k úpravě procesních postupů při závažných situacích, které vyžadují mimořádná opatření. Orgány ochrany přírody by měly, a musí být, součástí rozhodování o uplatňování takových opatření, avšak žádné orgány státu či samosprávy si nesmí brát při výkonu své agendy za rukojmí ty, na které jejich stanoviska a rozhodnutí padají.

Zemědělský svaz ČR proto apeluje na Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila rozpolcenou situaci zemědělců, kteří jsou mezi mlýnskými kameny dvou zákonů a při svých případných návrzích na úpravy našeho návrhu dali na misku vah jak ochranu přírody, tak i právo části občanů na jasné vymezení zákonných mantinelů pro jejich počínání. Samozřejmě se zemědělci nebrání jakékoli jiné úpravě zákona, která povede k zpřehlednění a ke zrychlení postupů při zásahům proti škodlivým organismům a k ochraně přírody i majetku.

  • Zdroj: Zemědělský svaz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15