• Zveřejněno: 14.02.2022

Po jednání čelních představitelů Agrární komory České republiky (dále jen AK ČR) a Zemědělského svazu České republiky (dále jen ZS ČR) s předsedou vlády České republiky prof. PhDr. Petrem Fialou Ph.D., LL.M jednal Krizový štáb obou organizací 11. února 2022 s těmito závěry:

  • oceňujeme ochotu předsedy vlády a ministra zemědělství dále s AK ČR a ZS ČR jednat o tzv. Národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky po roce 2022,
  • chceme využít nabídku k dalšímu jednání s možností předložit a diskutovat další relevantní data a kalkulace, které dokazují negativní dopad na podnikatelské subjekty všech velikostí a různého výrobního zaměření, především s ohledem na jejich životaschopnost a konkurenceschopnost,
  • v tuto chvíli pozitivně hodnotíme skutečnost, že státní rozpočet na rok 2022 reflektuje potřeby rezortu Ministerstva zemědělství ČR, zejména s ohledem na tzv. národní dotace do citlivých sektorů, které se momentálně, v návaznosti na dopady pandemie covid-19, strmý nárůst nákladů a složitou tržní situaci, ocitají v hluboké krizi,  
  • stále jsme nicméně nespokojeni s dosavadním výsledkem jednání a nadále kritizujeme skutečnost, že klíčové parametry Národního strategického plánu byly určeny „politickým kompromisem“, a nikoliv na základě detailních analýz a potřebné debaty se zástupci zemědělských podnikatelů a zástupci zaměstnanců ve výživě a zemědělství,
  • za nejnebezpečnější považujeme ničím relevantním neopodstatněný přesun až 23 % obálky přímých plateb k subjektům hospodařícím na výměře do 150 hektarů. Většina členských zemí Evropské unie má tento parametr nastaven na úrovni 10-12 %, např. sousední Německo na 12 %, Polsko na 11,6 %, Slovensko na 10,2 % a Rakousko na
    10 %,
  • odmítáme, že by kritika Národního strategického plánu, a tedy i kritika rozhodnutí vlády, měla politickou motivaci či pozadí. Právě naopak jsme my doposud vnímali (i v souvislosti s některými vyjádřeními vládních činitelů) ospravedlňování zásadních změn jako pokračování volební kampaně. Jsme apolitické organizace bez vazeb na politické strany, v žádném případě nechceme vést politický boj, chceme nadále vést konstruktivní a věcnou diskuzi,
  • přesto i po jednání Krizového štábu zůstáváme v protestní pohotovosti, zejména pokud by se ukázalo, že nabídka k jednání byla pouze mediálním gestem. Pokud ani relevantní data a kalkulace nepřimějí Ministerstvo zemědělství ČR ke korekci Národního strategického plánu SZP po roce 2022, jsou další protesty více než reálné.

 Vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech Evropské unie, ze kterých se k nám už nyní dováží řada zemědělských komodit a potravin, které je možné lokálně produkovat, je podpora v přepočtu na hektar obhospodařované půdy vyšší, máme vážné obavy, že přijetí Národního strategického plánu SZP po roce 2022 v současné podobě může výrazně poškodit konkurenceschopnost českého zemědělství a pro naši zemi může mít negativní ekonomické, ekologické a sociální důsledky. Proto věříme, že další jednání umožní vystoupit z ideologických zkratek, a naopak bude cestou k podrobení takto zásadního dokumentu věcné a standardní odborné diskusi.

Přílohy:
  • Zdroj: AK ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15