• Zveřejněno: 10.02.2017

Dle současně platné právní úpravy (§ 338 zákoníku práce) platí, že dochází-li:

  • k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo
  • k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli,

přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele.

Kdo je přejímajícím zaměstnavatelem definuje zákoník práce tak, že přejímající zaměstnavatelem je bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

V praxi se mělo za to, že typicky k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele dochází prakticky jen v případě uzavření smlouvy o prodeji či nájmu závodu či jeho části. V loňském roce však vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek (sp. zn. 21 Cdo 3712/2015), kterým tuto praxi chápání převodu závodu či jeho části změnil. Podle tohoto rozsudku totiž podmínkou převodu činnosti nebo úkolů (jejich části) k jinému zaměstnavateli není, aby na přejímajícího zaměstnavatele byl převeden též majetek potřebný k provozování převáděné činnosti/úkolů. K převodu tak dochází na základě jakéhokoli právního jednání, v jehož důsledku zaměstnavatel přestane zcela nebo zčásti provozovat dosavadní činnost/plnit dosavadní úkoly a místo něj v této činnosti/plnění úkolů nebo v činnosti obdobného druhu pokračuje jiná k tomu způsobilá právnická nebo fyzická osoba. Takovým právním jednáním může být též výpověď z nájmu nebytových prostor, či také dohoda o skončení takového nájmu uzavřená mezi pronajímatelem a dosavadním zaměstnavatelem a na ni navazující smlouva o nájmu těchto prostor uzavřená mezi pronajímatelem a novým nájemcem, pokračuje-li na základě ní nový nájemce v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu, aniž by dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel byli ve smluvním vztahu. To platí i v případě, kdy byl prostor předán zcela vyklizený a kdy tedy nedochází k převodu či přechodu zařizovacích předmětů sloužících k provozu podnikání v předmětném prostoru.

To v praxi pro podnikatele znamená, že musí zjišťovat nájemní historii prostor, v nichž se nově chystají provozovat svou činnost, tedy zejména jaký druh činnosti předchozí nájemce v pronajímaném prostoru provozoval a především, zda měl nějaké zaměstnance. Platí totiž, že nelze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele ani jednostranně přechod práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele vyloučit, ale naopak lze, aby zaměstnanec uzavřel z důvodu převodu činnosti či úkolů zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli dohodu o rozvázání pracovního poměru s dosavadním zaměstnavatelem a zároveň pracovní smlouvu s přejímajícím zaměstnavatelem.

V připravované novele zákoníku práce, která je v současnosti v legislativním procesu, je navržena úprava, která by měla do budoucna takovýto rozšiřující výklad soudy omezit, kdy jsou stanoveny podmínky převodu činnosti zaměstnavatele takto:

  1. a) činnosti jsou po převodu vykonávány stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,
  2. b) činnosti nespočívají zcela nebo převážně v dodávání zboží,
  3. c) bezprostředně před převodem existuje organizovaná skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činností,
  4. d) nejedná se o činnosti, které jsou zamýšlené jako krátkodobé, nebo činnosti, které mají spočívat v jednorázovém úkolu, a
  5. e) je převáděn rovněž hmotný majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání nedochází-li k převodu jeho vlastnictví, je-li tento majetek s ohledem na charakter činností pro jejich výkon zásadní.

Za činnost zaměstnavatele se považují zejména činnosti související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

 

  • Zdroj: ZS CR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.