• Zveřejněno: 04.11.2015

Růst naší ekonomiky v posledních letech se příznivě projevuje i ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných déle než jeden rok na celkové pracovní síle v roce 2014 dosáhl 2,7 %, tj. o 0,3 p. b. méně než v roce 2013. Rozdíly mezi českými kraji jsou stále relativně vysoké. V rámci EU28 je však míra dlouhodobé nezaměstnanosti v jednotlivých regionech NUTS 2 diametrálně odlišná.

Vývoj celkové nezaměstnanosti přímo ovlivňuje změny v počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Za dlouhodobě nezaměstnané přitom považujeme v rámci výběrového šetření pracovních sil (LFS) všechny 15 a víceleté osoby, které jsou bez zaměstnání jeden rok a déle, aktivně hledají práci a jsou schopné nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Zlepšení situace lze pozorovat v posledních dvou letech. Počet těchto osob klesl v roce 2014 meziročně o 20 tis. na 141 tis. a tendence poklesu se projevila i v průběhu letošního roku (podle posledních dostupných údajů meziroční pokles činil ve 3. čtvrtletí téměř 12 tis.).

Dlouhodobě bez práce jsou většinou ženy (v roce 2014 to bylo 75 tis. žen proti 66 tis. mužů). V minulém roce se však počet těchto žen meziročně snížil více než četnost skupiny dlouhodobě nezaměstnaných mužů.

Snižování počtu nezaměstnaných v posledních dvou letech se projevilo i ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (je konstruována jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných k součtu všech pracujících a všech nezaměstnaných v daném období) činila v minulém roce 2,7 %. V prvním pololetí letošního roku dále klesla na 2,5 % (hlavně u žen) a přibližuje se tak úrovni z let 2008 resp. 2009.

Ve 42 regionech EU je míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší než 10 %. To je závažný problém nejen pro tyto oblasti, ale i pro jednotlivé státy a vlastně pro celou Unii. Mezi tyto regiony se řadí téměř všechny řecké (13), stejný počet regionů ve Španělsku, dále šest italských regionů, pět francouzských (všechny jsou zámořská území) a oba regiony NUTS 2 Chorvatska. Do této skupiny patří i dva regiony Slovenska, a to Střední a Východní Slovensko. Překvapivě se mezi regiony s více než desetiprocentní mírou dlouhodobé nezaměstnanosti zařadil i region Brusel-hlavní město.

Problém dlouhodobé regionální nezaměstnanosti je značný. Přitom je potřeba si uvědomit, že sociálně ekonomická situace je v řadě oblastí ještě svízelnější, protože mnoho respondentů nesplňuje kritéria pro zařazení mezi nezaměstnané (aktivní hledání práce, schopnost nástupu do 14 dnů) a jsou tedy klasifikováni jako ekonomicky neaktivní.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR v roce 2014

Území

Celkem v %

Muži v %

Ženy v %

Česká republika

2,7

2,2

3,2

Kraj:

 

 

 

Hl. m. Praha

0,8

0,9

0,8

Středočeský

1,9

1,7

2,2

Jihočeský

2,0

1,5

2,8

Plzeňský

2,5

1,6

3,7

Karlovarský

5,0

4,1

6,2

Ústecký

4,4

3,8

5,2

Liberecký

2,8

2,0

3,8

Královéhradecký

2,0

1,8

2,2

Pardubický

2,8

2,1

3,7

Vysočina

2,1

1,4

2,9

Jihomoravský

2,7

2,7

2,7

Olomoucký

4,1

3,2

5,3

Zlínský

1,8

1,5

2,2

Moravskoslezský

4,2

3,5

5,1

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

 

Obecná míra nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU28
v roce 2014

Území

Obecná míra nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

v %

pořadí země

v%

pořadí země

EU28

10,2

 

5,1

 

Belgie

8,5

13.

4,3

15.

Bulharsko

11,4

21.

6,9

21.

Česká republika

6,1

5.

2,7

8.

Dánsko

6,6

7.

1,7

4.

Německo

5,0

1.

2,2

6.

Estonsko

7,4

9.

3,3

12.

Irsko

11,3

20.

6,7

20.

Řecko

26,5

28.

19,5

28.

Španělsko

24,5

27.

12,9

27.

Francie

10,3

17.

4,4

16.

Chorvatsko

17,3

26.

10,1

26.

Itálie

12,7

22.

7,8

23.

Kypr

16,1

25.

7,7

22.

Lotyšsko

10,8

19.

4,7

17.

Litva

10,7

18.

4,8

18.

Lucembursko

6,0

4.

1,6

3.

Maďarsko

7,7

11.

3,7

13.

Malta

5,9

3.

2,7

9.

Nizozemsko

7,4

10.

3,0

11.

Rakousko

5,6

2.

1,5

1.

Polsko

9,0

15.

3,8

14.

Portugalsko

14,1

24.

8,4

24.

Rumunsko

6,8

8.

2,8

10.

Slovinsko

9,7

16.

5,3

19.

Slovensko

13,2

23.

9,3

25.

Finsko

8,7

14.

1,9

5.

Švédsko

7,9

12.

1,5

2.

Spojené království

6,1

6.

2,2

7.

Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey

  • Zdroj: czso
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15

Právo na jídlo

  • Zveřejněno: 07.10.2026
Ve čtvrtek 8. října od 16:00 do 17:30 SELČ pořádá sekce NAT EHSV během svého měsíčního zasedání debatu o právu na potraviny. Od konceptu k praxi pro udržitelnější potravinové systémy v EU. Zasedání Sekce pro zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí (NAT) Evropského hospodářského a sociálního výboru bude živě streamováno od 10:00.