• Zveřejněno: 17.02.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Při příležitosti křtu knihy „Mléko a mléčné výrobky – rozdíly a souvislosti s výrobky rostlinnými“, kterou v těchto dnech vydala Potravinářská komora ČR (PK ČR), se ve středu uskutečnila v Praze tisková konference PK ČR. Podle jejích organizátorů bylo jejím cílem připomenout naší širší veřejnosti fakt, že mléko a mléčné výrobky jsou i nadále významným zdrojem živin pro člověka, které potřebuje ke svému zdravému vývoji, to je průběhu jeho života.

Impulsem, pro svolání této tiskové konference, na níž vystoupili Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského, Šárka Horáčková z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT Praha) a Pavel Kohout, přednosta interní kliniky 3 Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a lékař Fakultní Thomaeyrovy nemocnice v Praze, byla skutečnost, že v rámci Evropské komise se dostávají do prodeje rostlinné náhražky masa, mléka, sýrů nebo jogurtů, které v posledních dvou letech vzrostly o 49 procent.

Jiří Kopáček v této souvislosti upozornil, že člověk je všežravec a organizátorům tiskové konference nejde vyvolat nějakou konfrontaci s těmi, kteří v současné době dávají přednost prodávané rostlinné stravě před konzumací mléka a mléčných výrobků v domnění, že tak činí ve prospěch svého zdraví. Zároveň zdůraznil, že srovnání mléka a mléčných výrobků s rostlinnými přípravky je v této publikaci zaměřeno na zdraví a výživu, na dopady na životní prostředí. Zároveň je tam zachycen i ekonomický, ekologický i technologický pohled, dále hledisko bezpečnosti potravin, legislativní pohled a spotřebitelské vnímání.

Jiří Kopáček, a oba další aktéři tiskové konference, postupně představili jednotlivé kapitoly této publikace. První kapitola se zabývá mlékem a mléčnými výrobky, jakožto významného zdroje živin, kdy mléko a mléčné výrobky se v jídelníčku lidské populace objevují již po tisíce let. Druhá kapitola se týká porovnání nutričního složení některých mléčných a rostlinných přípravků, což se týká porovnání obsahu živin u mléka, sýrů a vybraných rostlinných nápojů, dále výrobního postupu mléka a mandlového nápoje apod. Třetí kapitola pojednává o alergenním potenciálu rostlinných surovin, které je u rostlinných přípravků větší než u živočišných bílkovin. Další kapitoly této publikace se například zaměřily na rizika vegetariánské a veganské stravy pro děti a dospělé a například i na poruchy příjmu stravy, to je, jak se projevují.

Jiná kapitola je věnována velmi důležité záležitosti, to je otázkám legislativy, kdy chybí legislativní dokumenty, které by definovaly pravidla pro složení, označování a obsah kontaminujících látek, mikrobiologickou kvalitu, což je právě zásadní negativum těchto rostlinných potravin. Mimochodem, právě v této souvislosti Jiří Kopáček konsatoval, že se u nás vyskytují i výrobci, kteří své rostlinné výrobky, které vydávají za mléko či mléčné výrobky, přičemž s mlékem tyto jejich produkty nemají nic společného.

V průběhu tiskové konference Šárka Horáčková i Pavel Kohout, v návaznosti na představení jednotlivých kapitol této publikace, zdůraznili, jak je právě konzumace mléka a mléčných výrobků zdravá pro naše spoluobčany zdravá s tím, že prodávaná rostlinná strava nemůže nahradit plnohodnotné bílkoviny, mléčný tuk, laktózu, vitamíny, minerální látky a biologickou dostupnost živin.

Podle této publika například sýr Eidam obsahuje 16 gramů (g) tuků, zatímco rostlinná alternativa k sýru s kokosovým olejem a rostlinným škrobem obsahuje 23 gramů (g) tuku. U nasycených mastných kyselin činí tento poměr 10,5 g a 21 g, u sacharidů je to 1,2 g a 20 g, u bílkovin 29 g a 0,4 g, u soli 1,5 g a 2,3 g. Sýr Eidam rovněž obsahuje i 1100 µg vápníku, zatímco rostlinná náhražka 2,5 µg vitamínu B12.

Načež, Jiří Kopáček k tomu dodal, že právě mléko a mléčné produkty jsou, při současných stoupajících cenách za energie a potraviny u českých domácností, cenově mnohem dostupnější, než jsou mnohými výrobci nabízeny tyto rostlinné přípravky.

V závěru tiskové konference zaznělo, že před současným mlékárenstvím stojí mimořádný úkol, to je obhájení nezastupitelné role mléka a mléčných výrobků ve vyvážené a zdravé výživě celosvětové populace, tedy nejenom u nás. To je tedy v době, kdy někteří výrobci těchto rostlinných produktů se snaží snížit význam mléka a mléčných produktů. Proto také Potravinářská komora ČR vydala tuto publikaci, která na základě vědeckých důkazů, přináší řadu poznatků o srovnání mléka, mléčných produktů s alternativními rostlinnými produkty. Všichni tři, to je Jiří Kopáček za mlékárenský průmysl, Šárka Horáčková za vědeckou obec a Pavel Kohout, jako lékař, který léčí naše spoluobčany, kteří trpí poruchami zažívacích traktů z ne dobře připravené a podané stravy, prostě každý ze svého hlediska, vysvětlili, že mléko a mléčné produkty mají pro zdravý vývoj člověka opravdu nezastupitelnou roli, a že se mléka ve své podstatě nedá nahradit!

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15