• Zveřejněno: 07.10.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanec vládního hnutí ANO Milan Feranec v televizním pořadu CNN Prima NEWS prohlásil, že Česká republika by se mělo vrátit k debatě o povinných kvótách na české potraviny. Návrh, který prosazovala hlavně SPD, neprošel letos v dubnu. V televizním pořadu s ním nesouhlasil ekonomický expert koalice Trikolóra–Svobodní–Soukromníci (TSS) Miroslav Ševčík z VŠE Praha. Názor Ferance se nezdál ani hlavní ekonomce Raiffeisenbank Heleně Horské, která označila kvóty za krok o několik tisíciletí zpět.

Kvóty, které by supermarketům určovaly, kolik procent českých potravin musí prodávat v nabídce potravin na pultech supermarketů a hypermarketů obchodních řetězců, v České republice zatím neplatí. Novela zákona z dílny SPD měla regulovat nabídku obchodních řetězců tak, aby 55 procent vybraných položek od roku 2022 pocházelo z českých chovů a od českých producentů nebo výrobců. Novelu ale z úpravy zákona v dubnu vyškrtl Senát a poslanci novou senátní verzi schválili.

„Vrátil bych se k myšlence kvót a zastoupení českých produktů,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec ANO Milan Feranec. Kandidát TSS Miroslav Ševčík mu ale okamžitě oponoval. „Může to zvýšit ceny. Bohužel nejsme kvůli Evropské unii tak soběstační, zemědělské dotace pokřivily trh, jsou nespravedlivé. Producenti ze západních států měli lepší podmínky než my,“ podotkl Ševčík.

Zástupce TSS opakoval, že je potřeba zrušit všechny dotace na určité zemědělské komodity. „Dotace ničí i trh v Africe, protože se tam dováží dotované produkty z Evropské unie,“ dodal. Milan Feranec se jen ujistil, že Ševčík mluví o zrušení dotací napříč celou EU, nejen v ČR. „Kdyby se zrušily dotace v celé Unii, čeští zemědělci by byli konkurenceschopnější. Jinak by to byl konec,“ konstatoval.

Výroky politických hostů pořadu CNN Prima NEWS následně komentovali ekonomové. Ekonomka Helena Horská i ekonom Lukáš Kovanda (hlavní ekonom Trinity Bank) se shodli, že kvóty jsou nesmysl. „Jsou posunem dozadu o několik tisíciletí. Podporovat české potraviny vyžaduje určité náklady. Pro nás by to byla ztráta výběru a zvýšení cen,“ upozornila Helena Horská.

Lukáš Kovanda dále podotkl, že rozhodně není špatné, když tuzemští obyvatelé upřednostňují české vlaječky na potravinách. „Češi to ale nedělají,“ dodal. Fenoménem zejména lidí z příhraničních oblastí je jezdit na nákupy do okolních států, v poslední době nejvíce do Polska či Německa.

„Stále hledíme na cenu, v tom jsou Češi v evropském i světovém pohledu specifičtí. Až druhotně řeší kvalitu nebo odkud zboží je. Vlaječka, která by zabrala ve Francii nebo Německu, u nás zatím tolik netáhne. Nemůžeme zazlívat lidem z ekonomicky slabších regionů, že jezdí do zahraničí. V Praze a Brně jsme v sociální bublině. V ekonomicky zasažených oblastech by mi za řeči o tom, jaké vybrané maso si mám koupit, rozbili pusu,“ vysvětlil Lukáš Kovanda.

Helena Horská ho doplnila s tím, že kvóty by rozhodně nefungovaly, je spíše pro pořádnou kontrolu. „Pokud tu máme zákon o dvojí kvalitě, máme na to dohlížet. Ptám se, dělá to někdo? Česko je země, která blokuje změnu dotací a jejich přesun na malé zemědělce. Bavme se i o regulaci výrobců,“ řekla ekonomka.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15