Osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) chce ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová upozornit, že v budoucnu mohou mít velmi nízký důchod. Informační dopis dostanou do konce února ty OSVČ, které vykonávají samostatně výdělečnou činnost jako hlavní.

Informace se naopak nevztahuje na ty, kteří jako OSVČ vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, anebo pobírají důchod.

„V dopise, který prostřednictvím ČSSZ posíláme společně s inventurou plateb za loňský rok, vysvětlujeme rozdíly v důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců. Poukazujeme na to, že ve stáří mohou OSVČ kvůli nízkým odváděným platbám na sociální pojištění pocítit razantní snížení životní úrovně,“ uvedla ministryně Marksová.

V roce 2014 činila průměrná roční platba pojistného na důchodové pojištění 76 116 Kč za jednoho zaměstnance a 32 184 Kč za jednu OSVČ. Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je u většiny OSVČ vykonávajících hlavní činnost výrazně nižší než vyměřovací základ (hrubá mzda) zaměstnanců. K 30. červnu 2015 ČSSZ evidovala 592 538 osob, které vykonávaly hlavní samostatně výdělečnou činnost. Podle odhadů platí víc než polovina z nich jen minimální zálohy. Propad příjmů v okamžiku ukončení činnosti a odchodu do důchodu bude proto pro OSVČ daleko citelnější.

Dopis vysvětluje, jak se počítá důchod, uvádí konkrétní příklady a upozorňuje na rozdíly mezi zaměstnanci a OSVČ. „Rovněž připomínáme, že každá OSVČ si může podle vlastního uvážení stanovit základ pro placení pojistného vyšší. Zkušenosti z praxe ale bohužel ukazují, že k tomu dochází naprosto výjimečně,“ dodala ministryně.

Závěr dopisu obsahuje několik doporučení, která se týkají zejména těch OSVČ, jež si neplatí pojistné alespoň ve výši čtyř až pěti tisíc Kč měsíčně. „Tyto OSVČ mohou začít platit vyšší zálohy a tím si zvýšit průměrný základ pro výpočet důchodu. Též se mohou zapojit do systému doplňkového penzijního spoření, takzvaného III. pilíře,“ uzavřela ministryně.