Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR finišuje s úpravou kurzarbeitu. Ten by měl navázat na vládní program Antivirus už od ledna příštího roku. Jenže shodu na jeho podobě se nedaří najít už několik měsíců, a to nejen mezi politickými stranami, ale podobu kritizují také odboráři nebo zaměstnavatelé. Navíc kurzarbeit prošel zatím jen prvním čtením ve sněmovně, a to ještě v kritizované podobě. Čas na jeho schválení se tak rychle krátí, uvedl Český rozhlas ve svém zpravodajství.

Podle Českého rozhlasu o příspěvek na mzdy zaměstnanců požádala firma Petrof, která své klavíry a pianina vyváží do 65 zemí světa, hned z kraje první vlny pandemie koronaviru v Česku. Přestože je největším výrobcem těchto hudebních nástrojů v Evropě, koronakrize jí srazila objednávky na polovinu. Najednou tak zaměstnanci neměli téměř nic na práci. „Naši zákazníci neodebírali, takže jsme si řekli, že než propustit všechny zaměstnance v době nejistoty, tak radši požádáme. Asi 50 procent našich lidí toho využilo a dělalo se jen to, na co byly objednávky, takže těch 50 procent,“ říká majitelka společnosti Zuzana Ceralová Petrofová.

S druhou vlnou pandemiie onemocnění covid-19 se ale situace změnila. Podzim totiž patří, podle Zuzany Ceralové Petrofové, k obdobím, kdy se piana prodávají nejvíce. Objednávek tak teď mají dost, naopak ale zase chybí pracovníci. „Máme teď hodně zakázek a naopak máme problém s tím, že lidé jsou nemocní kvůli covidu nebo některé ženy jsou na ošetřovány s dětmi, takže teď jsme spíš v situaci kdy máme hodně práce a málo lidí,“ říká Zuzana Ceralová Petrofová.

Podle původních plánů, jak dále uvedl Český rozhlas, měl už od září na vládní program Antivirus navázat trvalý kurzarebit, jenomže na jeho podobě se několik týdnů nedokázala dohodnout koalice a model několikrát upravovala. Antivirus tak vláda prodloužila až do konce letošního roku. Výslednou podobu kurzarbeitu, který by měl začít platit od ledna příštího roku, ale kritizují odboráři i zaměstnavatelé.

„Chybí tam jasné a předvídatelné podmínky spuštění. Podle našeho názoru by tam měl být jasný ekonomický model, aby bylo pochopitelné, kdy kurzarbeit může odstartovat. V té současné verzi je to například spustitelné jen nařízením vlády, to znamená, že vláda se musí shodnout - od kdy kurzarbeit spustí. Druhá věc je posuzování těch žádosti ze strany firem. To vůbec není jasné, kdo by je posuzoval,“ vysvětlila generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Také odbory trvalému kurzarbeitu vytýkají třeba i jeho výši, tedy 70 procent čistého, maximálně do výše celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.

„Zaměstnavatelé si to nezpůsobili sami, nikdo tady nezpůsobil covid a nezpůsobil tak výpadek svého příjmu a myslím si, že právě od toho musí být prostředky ze státní kasy uvolněny, aby okamžitě pomohly. To je jedna část, ta druhá a horší je, že se musí peníze dávat lidem, aby je měli a ne že se postaví kurzarbeit na hodnotě, kde ti zaměstnanci to zaplatí,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle analytika portálu jobs.cz Tomáše Ervína Dombrovského trvalý kurzarbeit v Česku chybí už dlouho. „My jsme kurzarbeit potřebovali už před pandemií. Během posledních pěti let by bylo fajn, kdyby tady vznikl nějaký režim kurzarbeitu, který by se dal aplikovat právě třeba pro situace jako je pandemie, která přišla v březnu. My nyní jen doháníme rest, který jsme tady v posledních letech měli,“ říká Dombrovský.

Shodu na finálním výsledku, jak by v České republice měl kurzarbeit vypadat, se nedaří najít ani politickým stranám. To potvrdilo i středeční zasedání sněmovního Výboru pro sociální politiku, který projednávání přerušil a čeká, s jakými úpravami ještě přijde ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Rýsuje se nám kompromisní verze ve sněmovně. V posledních týdnech jsme jednali napříč politickým spektrem. Za mě je v tuto chvíli důležité, pokud máme kurzarbeit stihnout k 1. lednu, tak aby to plánované druhé čtení, které je naplánováno na prosinec, bylo dříve,“ říká ministryně práce a sociální ch věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Podle dat resortu práce podporu z Antiviru za období od 12. března dostalo bezmála 60 tisíc firem, které celkem získaly téměř 19 miliard korun pro více než 800 tisíc zaměstnanců.