• Zveřejněno: 06.02.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Podle výsledků strukturálního šetření Vinice 2020 obhospodařovalo 16,5 tisíce pěstitelů révy 18,1 tisíc hektarů vinic. Ve srovnání s výsledky předcházejícího šetření z roku 2015 se počet pěstitelů snížil o 9,2 % a rozloha vinic se rozšířila o 2,3 %. Mezi nejrozšířenější pěstované odrůdy patří Veltlínské zelené a Müller Thurgau. Uvádí to ve své zprávě tiskový mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar, kterou převzala Agrární komora ČR a publikovala na svých webových stránkách.

V registru vinic, který byl zpracován v rámci strukturálního šetření o vinicích, bylo k 31. červenci 2020 evidováno 16.541 pěstitelů révy vinné a 18.099 hektarů vinic. „Rozloha vinic se ve srovnání s rokem 2015 rozšířila o 411 ha a počet pěstitelů se snížil o 1.675, tedy o 9,2 %. Ubylo především menších pěstitelů révy s výměrou vinic do jednoho hektaru a došlo také k přesunům vinic mezi pěstiteli,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Rozšířila se také plocha vinic zejména největších subjektů. Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele se zvýšila z 0,97 na 1,09 ha.

Ve velikostní struktuře pěstitelů révy v roce 2020 převažovali stejně jako před pěti lety pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (93 %), kteří obhospodařovali pouhých 13 % výměry vinic. Naopak mezi velké pěstitele s výměrou nad 30 hektarů vinic patřilo necelé jedno procento subjektů. Jejich vinice se ale rozkládaly na více než polovině celkové plochy (57 %).

Na vinicích převažovaly bílé odrůdy révy vinné (61 %), modré odrůdy se pěstovaly téměř na třetině výměry a ostatní odrůdy na desetině výměry vinic. Celková plocha s modrými odrůdami se v porovnání s rokem 2015 zmenšila o 404 ha. Naopak plochy vinic osázené bílými a ostatními odrůdami se rozšířily o 815 ha. „Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou patřily v roce 2020 Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd byly nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké. Z ostatních odrůd pak Rulandské šedé,“ říká Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Ve věkové struktuře vinic převládaly výsadby v plné plodnosti se stářím od 10 do 29 let, které zabíraly téměř polovinu výměry vinic. Mladé výsadby se stářím do 9 let byly vysázené na pětině plochy vinic a nejstarší výsadby se stářím nad 30 let zabíraly necelou třetinu vinic. Ve srovnání s předchozím šetřením poklesl o 7 p. b. podíl vinic v plné plodnosti, naopak se o 6 p. b. zvýšil podíl mladých výsadeb. Mírně se zvýšil podíl vinic v nejstarších výsadbách (+1 p. b.).

Většina vinic se nachází v Jihomoravském kraji (16957 ha; 94 %). V daleko menší míře se réva vinná pěstuje ve Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji s výměrou od 300 do 500 hektarů.

Podrobnější informace přináší aktuální publikace Vinice (strukturální šetření) - 2020.

  • Zdroj: ČSÚ, Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Společné prohlášení ze setkání zemědělců Dialog na farmě

  • Zveřejněno: 29.09.2026
Agrární komora ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Farmklub – klub racionálního zemědělství, Společnost mladých agrárníků ČR a Zemědělský svaz ČR se, vedeni snahou o racionální a kolegiální diskusi a hledání společných zájmů českých zemědělců, dohodli na vytvoření neformální koordinační platformy Dialog na farmě.

Hlas venkova, nebo hlásná trouba Nawrockého tábora? Polští zemědělští odboráři řeší otázku nezávislosti

  • Zveřejněno: 02.10.2026
Svaz se hlásí k ochraně rodinných farem, půdy a rentability výroby a odmítá nadměrný dovoz i evropskou Zelenou dohodu. Kritici – z řad zemědělců i mimo ně – však poukazují na propast mezi slovy a výsledky. Počet soukromých farem nad jeden hektar klesl podle uvedených dat z 2,041 milionu v roce 1996 na 1,782 milionu v roce 2005 a na 1,316 milionu v roce 2020. Dovoz zeleniny navíc dál přitvrzoval konkurenci polským pěstitelům, ať svaz žádal cokoliv. AktuálníZPRÁVY

Většina Čechů chce brzy změnit práci. Průzkum ukázal, co jim nejvíc chybí

  • Zveřejněno: 04.10.2026
Nejčastěji změnu zvažují starší pracovníci v manuálních profesích nebo na manažerských pozicích. Hlavním důvodem k odchodu ze současné pozice je výše mzdy. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. e15